Začátkem tohoto týdne se Česko po dlouhé době rozvolnilo. Co tomuto rozhodnutí vlády, i když vynucenému opakovanými verdikty soudů, říkáte? Je dobře, že můžeme znovu do divadel, bazénů, do restaurací, do hotelů?

Rozvolnění je určitě namístě, ale přišlo příliš rychle. Verdikt soudu je po právní stránce správný, ale chybou je, že se při rozhodování o regulaci epidemiologické situace a o zdravotních dopadech musíme řídit soudními závěry plynoucími ze špatného pandemického zákona. Vláda měla k disposici pouze nouzový stav, který jí Poslanecká sněmovna nyní už neschválí. Ministr Vojtěch ani vláda teď nemohou nic dělat, pokračovat v protiprávním jednání dál nejde. Je nesporné, že máme nesprávně nastavený a Sněmovnou schválený pandemický zákon, který pravomoc Ministerstva zdravotnictví takto omezuje. Pandemický zákon je paskvil, co vznikl spoluprací vlády s opozicí, která tvrdošíjně trvala na nulovém omezování občanských práv a svobod. Přitom vylučuje jakoukoliv účinnou strategii boje s epidemií. Nelze nic zavírat ani omezovat, a tak je k ničemu. Pandemický zákon je nutné neprodleně předělat nebo nahradit jiným zákonem.

Určitě není ideální, když postup v takovém případě určují soudy, a ne odborný rezort. Kdo by měl mít pravomoc pružně rozhodovat v krizové situaci?

Poslanci, kteří nejsou odborníky, ve světle nadcházejících voleb určitě nemohou zodpovědně a apoliticky rozhodovat. O tom, co a jak se bude uvolňovat, musí mít možnost rozhodovat Ministerstvo zdravotnictví, a to na základě odborného názoru poradního orgánu epidemiologů a zdravotníků. Nakonec by to měla schválit vláda podle návrhu ministerstva. Vláda bezpochyby musí vzít v úvahu i kompletní dopady navržené strategie, jako je vliv na zdravotnictví, ekonomickou situaci, podnikatelské prostředí, vzdělávání a tak dále. Je hrozné, že teď je možné nastavit přísnější omezení širokého rozvolnění pouze obcházením špatného zákona. Musím říci, že nyní platná omezení jsou spíše slabá. Naštěstí mnozí lidé se dost poučili a snaží se pečlivě dodržovat některá omezení, ale, bohužel, je i mnoho takových, kteří se nedají nijak omezovat.

K tomu poučení došlo i za cenu velkých ztrát na životě. Je dosavadní promořenost populace a rostoucí počty očkovaných zárukou, že pro nejbližší období nám už nic takového nehrozí?

Tak to vůbec zatím žádná záruka není. Jsem zásadně proti tzv. promořovačům, mezi které patří, bohužel, i řada známých osobností i lékařů. Ti, co prodělali COVID-19, trvalou imunitu nemají. Rostoucí počty očkovaných jsou pro mě jediným ukazatelem toho, že bychom se mohli z epidemie vymanit. Téměř určitě nastane další vlna epidemie, nejpozději na podzim, záleží na tom, jak silná bude. To závisí na promoření, proočkovanosti a pak na nových mutacích. Mutace, před nimiž by současné vakcíny nechránily, jsou velkým nebezpečím. Ukazuje se, že varianty viru SARS-CoV-2 mohou být snáze přenášeny a mít delší dobu, kdy je nakažený infekční, což by znamenalo i delší karantény. Již teď je proto nezbytné spěchat s očkováním všech věkových skupin počínaje 12. rokem věku a připravit dlouhodobý plán, jak začít s eventuálním rychlým přeočkováváním. Je totiž možné, že infekce bude mít trvale sezónní charakter, podobně jako chřipka. Zdá se, že bude vyroben dostatek vakcín, tak si je jen musíme včas zajistit.