Co si myslíte o kritice, která se na Českou televizi valí z nejrůznějších stran, a to nejen od politiků, ale i od veřejnosti?

Kritika České televize je dlouhodobá. Podle poslední výroční zprávy pro sněmovnu je důvěra v Českou televizi na historickém minimu 63 procent, jak ve své analýze upozornily Lidové noviny. Lidé by měli znát příčinu, co se týče zpravodajství a publicistiky. Je to tím, že politici uložili České televizi nejasné, mnohoznačné a často protichůdné úkoly. Úkoly nesplnitelné a splnitelné jakkoli. ČT je dokonce ve zprávách přikázáno brát ohled na politiku, nevysílat nezaujatě. To se musí dlouhodobě projevit.

V roce 2003 odhlasovali poslanci soubor politických a etických pravidel – Kodex České televize. Tento Kodex je vystaven na webu ČT a každý si ho může přečíst. Dokument operuje vzletnými a ušlechtilými frázemi o humanismu, lidských právech, zachování důstojnosti lidí, otevřeném prostoru rozpravy o otázkách veřejného zájmu. Hned v dalším bodě ale ukládá televizi opak: povinnost průzkumy zjišťovat data a vysílat podle takto „zjištěných potřeb“.

Co je na takto obecně formulované povinnosti špatného?

To je postup, který je jako populismus vyčítán politickým stranám, od kterých lidé čekají, že budou rozhodovat podle jejich potřeb. ČT k tomu má ale uloženo třeba také „odrážet rozmanitost společnosti s cílem napomáhat vzájemnému porozumění a toleranci a podporovat soudržnost mnohonárodní a multikulturní společnosti“. Vyhovět Kodexu je tedy nadlidský úkol. Anebo ho lze pojmout tak, jak to televize činí.

K tomu Kodex stanoví, že „aktuálně publicistické pořady České televize nabízejí především kritickou reflexi reality, musí jít do hloubky věcí, zjišťovat pravé příčiny jevů a popsat rozsah následků“. Politici tedy uzákonili „především kritickou reflexi reality“, což trochu připomíná legendární nastavování zrcadla. Co je ale pozoruhodné, že v celém Kodexu se ani jednou neobjeví, že televize veřejné služby má pravdivě informovat. To tam opravdu není.

Co dalšího se vám v Kodexu České televize nezamlouvá?

Naopak v pravidlech pro zařazování zpráv stojí, na co musí novinář brát ohled: „Při editoriálním rozhodování však nelze opomíjet mezinárodní vlivy a vztahy, které působí napříč státy, kontinenty či kulturami“. Takovýto Kodex umožňuje aktivismus, jakýkoli výklad a obsahuje argument, že vše, co činí Česká televize, činí správně.

To je možná také odpověď na otázku, proč o mně byl natočen pořad, který mě měl ukázat jako neeticky jednající vědkyni a lékařku s cílem odstranit mě z důležitých funkcí. Kromě toho toto téma nikdy dále nepokračovalo. Nebylo totiž žádné moje pochybení prokázáno, otázka etického jednání je sporná, pro mne bylo etické pacientům pomoci. Požádala jsem o proto o přezkoumání Ministerstvo zdravotnictví.