Poslední léta byla bohatá na události, které podle mnohých představují největší výzvu nejen pro ČR od listopadu 1989. Nejprve Ukrajina, válka v Sýrii a teď migrační krize. Co nám tato poslední léta řekla o naší demokracii, o tom, kam jsme se od listopadu 1989 dostali, o nás samých?

Máme svobodu cestovat, kam chceme, máme svobodu být nezaměstnanými, v knihkupectví je spousta jakýchkoliv knížek, v televizi je spousta seriálů o slonech, rybách a o nějaké ordinaci v nějaké zahradě, kdekdo v televizi vaří. Lidé si ale též dávají stále větší pozor na to, co řeknou před svým zaměstnavatelem a na úřadech, protože se bojí o své zaměstnání. Stejně opatrní byli někteří lidé na to, co říkali i před listopadem 1989. Když řekli něco jó nepřístojného, skončili například v kotelně coby topiči, dnes končí ve frontě na práci před úřadem práce. Dříve byla nasazována psí hlava politikům a režimům na západ od naší hranice, dnes to je opačně – směrem na východ. Migrační krize ukázala, že EU a NATO jsou neschopné organizace plné hloupých hlav zralých pro pověstného Chocholouška. Protože nejsou schopni zastavit záměrnou, dobře řízenou migrační invazi k oslabení, ne-li k likvidaci  Evropy, čeká nás jenom katastrofa, jejíž důsledky si ty hlavy „moudré“ nedokážou ani představit. Nebo to vidět nechtějí? Co je horší?!

Myslíte si, že sdělovací prostředky podporují demokratickou otevřenou diskusi, nebo jde o manipulaci a propagandu? A případně v čem?

To záleží na tom, kdo je majitelem sdělovacího prostředku, jaký má cíl. Diskuse je relativně otevřená, právě jsem na Aktuálně.cz četl pravdivý titulek: „Arabský svět je jen přestupní stanice, o azyl se žádá až v EU. Láká hlavně jedna země.“ A hned si vzpomenu na kvičení ombudsmanky Šabatové a dalších tajtrlíků, jak se chováme ošklivě k nelegálním migrantům. Při jednání Senátu ale Šabatovou i Dienstbiera zastínila svým vystoupením kolegyně Wágnerová. Takový výlev, snad až nenávisti k vlastním lidem jsme už dlouho neslyšeli. Manipulace a propaganda jsou součástí mediálních vln každodenně.

Vláda se snaží vypadat srdnatě, kritizují diletantství v EU v oblasti migrační vlny, ale na druhou stranu hledají, jak vlézt do zadku více než podivné Merkelové v Berlíně. Shrnu-li to, pak žel musím konstatovat, že většina sdělovacích prostředků nejen nepodporuje demokratickou a otevřenou diskusi, ale naopak poskytuje neobjektivní, nepravdivé a zavádějící informace, které takovou diskusi vylučují. Musím ale konstatovat a věřím, že se mnou bude většina souhlasit, že k takovým ParlamentníListy.cz nepatří!