Jak hodnotit výsledky voleb v Nizozemsku? A k čemu se posunují volby ve Francii, kde zřejmě vyhraje středový kandidát Macron? Znamená to, že pravicově-populistická hnutí jsou na ústupu, budou eliminována středem, nebo ještě nepřišel jejich čas? Mimochodem, jak podle vás asi budou vypadat bezpečnostní, sociální a politické aspekty soužití muslimských komunit s většinovou společností v Evropě? Na jednu stranu se mluví o úspěšné integraci, toleranci a pozitivních příkladech soužití... Jiní varují před rozmachem tvrdšího islámu, kriminality (například ve Francii) a potenciální možnosti menšin vyvolat masové nepokoje.

My teď opravdu musíme velmi tvrdě zatlačit na muslimy, aby změnili způsob svého chování v Evropě. Pokud za těmi útoky v Británii stojí jako osoba například nějaký kazatel, tak je nutné udělat proti takovým lidem opravdu nekompromisní kroky. A myslím si, že už k tomu i pomalu směřujeme, všem pomalu dochází trpělivost, včetně politiků. S těmi teroristickými útoky v posledních dnech zapadla poměrně důležitá zpráva, že z Německa vyhostili větší počet Afričanů, kteří se v Evropě už narodili. My se přece nemůžeme do nekonečna tvářit, že nám nic nevadí a ti lidé islámského vyznání si u nás mohou dělat, co chtějí.

Ohledně těch populistických hnutí to dopadne asi tak, že i když Marine Le Pen nevyhraje volby, tak stejně do určité míry ovlivní evropskou politiku. A zvláště ve Francii to funguje tak, že když některý kandidát hned nevyhraje, tak může být úspěšný ve svém dalším, druhém či třetím pokusu. Samozřejmě nesmí se ta strana rozhádat a postupně zaniknout. Západní politikové si konečně musí přestat lhát do kapsy a vyjít z těch svých paláců mezi lidi, i do těch kontroverzních komunit. Já jsem si prošel no-go zóny v bruselském Molenbeeku i v Sait-Denis v Paříži. Tam opravdu už končí Evropa, jako bych byl v nějakém Bronxu v USA, kde není vůbec bezpečno. To se musí přece změnit. Nelze se pořád tvářit, že ty problémy neexistují a když někdo na ně upozorní, tak ho hned označit za xenofoba a nedovolit mu vystoupit ani v médiích. Evropa se musí naučit konfrontaci názorů, a to i s lidmi, jako je Marine Le Pen, tedy z těch populistických hnutí. Je třeba s nimi diskutovat, a ne je jen značkovat nelichotivými nálepkami. Správným řešením je utkat se s nimi v regulérních diskuzích, to kultivuje obě strany, které si pak zkorigují své vyhraněné názory. Například ve Francii právě při takových besedách vychází najevo pro některé příznivce Le Penové, že ta by si v mnoha politických otázkách nevěděla rady, a proto není schopná vládnout.

Vynořuje se teď také před námi přízrak dalších bezpečnostních problémů v Evropě, nyní kvůli tureckému prezidentu Erdoganovi? Ten dal najevo, že umí pohnout svými krajany v západní Evropě a přinutit je brojit proti většinové populaci. Dává též najevo chuť vypustit uprchlíky z Turecka na nás. A má v zásadě největší armádu v Evropě, s dotykem na bolavý Blízký východ. Mohlo by se stát, že Erdogan proti Západu poštve Turky žijící na Západě, zaplaví EU uprchlíky a, nedej bože, využije svoji armádu proti některým svým evropským sousedům?

Já jsem Turecko navštívil v poslední době několikrát, hodně se mu věnuji. Teď bych to zhodnotil tak, že Erdogan před svým referendem, které mu má posílit jeho prezidentské pravomoci, změnil taktiku. Chce ukázat, že je silným vůdcem. Je to taková slovní hra od něj, i když ta hodně poškozuje postavení turecké menšiny v různých zemích. Svým krajanům tím udělal medvědí službu. Turečtí emigranti mohou mít nyní velký problém s uplatněním, protože mnoho lidí je může vnímat jako Erdoganovu pátou kolonu. Také vyvolal vůči své zemi mnoho negativních reakcí. Například do Evropského parlamentu je už zakázáno distribuovat oficiální turecké noviny. Navíc po referendu bude mít obrovské potíže obnovit normální vztahy s těmi státy, které tak neuváženě napadal a kde si proti sobě poštval jejich vlády. I v různých institucích Evropské unie nakonec přijali politikové některé tvrdé kroky, jež Erdogan zavedl po nevydařeném puči v Turecku, ale to, co předvádí nyní, je už opravdu hodně za hranou.  

Verbálním terčem Erdogana je kancléřka Angela Merkelová, kterou nazývá „nacistkou“. Merkelovou „profackoval“ i Donald J. Trump nepodáním ruky a řečmi o dluzích Německa vůči EU. Materiály unikající do médií ukazují, že kancléřka během migrační krize činila rozhodnutí, která mohou leckoho popudit. Je Merkelová politicky mrtvá? Schytává to zleva zprava – od zemí  Visegrádu za uprchlickou politiku, od Martina Schulze z levicových pozic, od Erdogana, od Trumpa... Může si za to sama, nebo je to shoda hloupých náhod?

Ona si to do velké míry zavinila sama, protože se prezentovala jako velká zastánkyně masové migrace, ale nedohlédla všechny důsledky. Hodně lidí si tím proti sobě popudila a těch facek dostane ještě víc, protože Martin Schulz má opravdu silný „tah na bránu“. Podobné je to i v mezinárodních vztazích. Americké noviny si z ní nyní dělaly legraci vtipem, kdy se Donald Trump ptá svých poradců, kdo že je vlastně Merkelová, a oni mu odpovídají, že je to ta producentka mercedesů, audi a porsche, která zaplavila Evropu uprchlíky... A tak je Angela Merkelová vnímána celou řadou světových politiků. 

Martin Schulz podle komentátorů mobilizuje v Němcích úspěšně populistické tendence na základě levicových ekonomických myšlenek a na základě vymezování se proti Trumpovi – apeluje v zásadě na německou hrdost a sílu německých zájmů proti prezidentu USA. Čím to, že najednou Němci jdou za ním a ani nechtějí „antiuprchlický program“?

Martin Schulz má jednu výhodu, že je dnes v Německu považován za „novou“ tvář a silného lídra. Co se týká prosazování svých politických cílů, tak Angela Merkelová je proti němu celkem břídil. Já jsem ho zažil a on se s politickými rozhodnutími vůbec nemaže, přece známe jeho názory vůči zemím Visegrádu. Všichni odpůrci německé kancléřky, i ti čeští, jí tak nyní budou spíše držet palce ve volbách do Bundestagu, protože ona udělala nějaké chyby, ze kterých se poučila a už je nechce opakovat. Schulz se ale s ničím párat nebude.    

Jak vnímáte fakt, že když vyjmenoval Schulz cosi jako svou variantu „osy zla“ – země, které škodí demokracii – jmenoval USA, Polsko, Maďarsko, Turecko, ale nejmenoval Rusko? Je Schulz jako kancléř posunem ve vztazích s Ruskem, který by uvítal Putin? Ostatně, i pravicový bavorský premiér Seehofer vyzval v Moskvě ke zrušení sankcí. A co výhrůžky Schulze mířené proti středoevropským zemím ve smyslu „když nebudete přijímat uprchlíky, prostě vám odejmeme dotace“?

To je určitě omyl, jeho myšlenky veřejně prezentované v Evropském parlamentu vyznívají tak, že je jasně protiruský. Pamatuji si, na příklad, jak v jednom případě okamžitě přerušil jednání s Moskvou. On je zastánce velmi tvrdého postoje vůči Rusku. Co se týká dotací pro středoevropské země, tak se skutečně Schulz prezentuje silnými výroky. Domnívám se ale, že je neprosadí, protože tím by Evropu už definitivně zcela rozbil.

Na Ukrajině varoval prezident Porošenko před vlivem pravicových radikálů, kteří eskalují situaci blokádami Donbasu. Není vidět posun v minských dohodách, ekonomická situace zůstává složitá. Kam se v nejbližších měsících přelije ukrajinský problém? Donald Trump o vztazích s Ruskem a Ukrajinou v projevech zásadně a zarytě nemluví, co to znamená? Nezajímá ho to, nebo prostě rezignoval a přijal názor lidí, jako je John McCain? Budou čeští příznivci Putina, kteří si od Trumpa tolik slibovali, zklamaní z jeho praktické politiky vůči Rusku?

Donald Trump už opustil tvrdou a nekompromisní rétoriku, což je vidět z komentářů v amerických novinách i z jeho postojů vůči diplomatům některých důležitých zemí, které si nechce znepřátelit. Má už také rezervovanější postoj vůči Rusku, jelikož už z jeho týmu odešli lidé, kteří byli na Moskvu hodně fixováni. Je ale pravdou, že Bílý dům a například i politikové z Velké Británie vůbec nemluví v současné době o situaci na Ukrajině a zastávají taková neutrální stanoviska. Není tam vidět žádný posun, je to spíše patová situace.

Pokud jde o Trumpa, jak sledujete úvahy, že by se politicky „nemusel dožít“ konce svého prezidentství? Útočí na média, obvinil Obamu z odposlouchávání svých kanceláří (což popřel šéf CIA Comey) a FBI jeho lidi vyšetřuje z napojení na Rusko. Zároveň dále bojuje proti imigraci a začal škrtat zdravotní a sociální výdaje. Zkrátka: Nenaštve on prostě nakonec tak moc lidí, že bude odstraněn? Mocné kruhy v USA navíc ovládají média, mohou tlačit přes pořádání demonstrací, vynášet informace z Bílého domu...

Já si myslím, že Donald Trump se dožije konce svého mandátu, ale bude to takový typ prezidenta, který americkou společnost zásadně rozdělí na ty, co ho neskutečně milují, a na ty, co ho z duše nenávidí. Něco podobného funguje i u nás v Česku. Donald Trump totiž už obrušuje ostré hrany, jak ho v poslední době pozoruji, a čím dál tím víc se dostává do tradiční diplomatické linie. I v dalších měsících bude zjišťovat, že složitá politická témata nejdou jen tak převálcovat, a i on je začne řešit se státnickým nadhledem.