V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních státech EU. Také už probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v prvé řadě se všeobecně naléhá na země Severoatlantické aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?
Současné kroky NATO jsou podmíněny především žádostí samotných členských zemí, které tvoří východní křídlo Aliance. Vedení NATO by se možná k situaci chovalo celkem lhostejně, kdyby nyní nenaléhaly zejména pobaltské republiky i Polsko a v poslední době také Rumunsko. Tyto země se na základě svých historických zkušeností i současného stavu cítí v nebezpečí. Je to dáno také tím, že Rusko neuvěřitelným způsobem navýšilo za poslední léta, kdy je u moci Putin, svůj vojenský rozpočet. Je až dvojnásobný a ruský prezident má v plánu ho ještě zvýšit o 40 procent. Přitom ty výdaje se mají týkat útočného potenciálu, nikoliv obranné výzbroje, takže ministři obrany zemí sousedících s Ruskem jsou dost zneklidněni. A Putin ještě na vybudování raketových základen v Polsku a Rumunsku reagoval tak, že vlastní protiraketový štít chce vytvořit později, avšak nyní posílí zejména své úderné síly. Svou roli hrají také časté přelety ruských stíhaček nad územím pobaltských států, ohrožení letového provozu a posílení i námořních sil v této oblasti. To všechno dohromady znepokojuje obyvatele východních zemí NATO, a proto požádaly o podporu. Severoatlantická aliance pak požaduje po svých členech navýšení rozpočtů na zbrojení, aby došlo ke vhodné kombinaci bezpečnostních opatření. Ty výdaje jsou zatím u východoevropských spojenců velmi nízké, okolo 1 až 2 procent HDP, zatímco u mocností, jako je USA, Rusko nebo Čína dosahují až 10 procent státního rozpočtu.
Chtěl bych také zdůraznit, že protiraketový štít, který se buduje v Polsku a Rumunsku, je schopen zachytit jen rakety středního doletu, nikoliv balistické střely. Používá techniku na kinetickém principu, to znamená, že ty letící rakety sestřelí-srazí, ale nedá se používat jako vyloženě útočná zbraň. A nebudou tam umístěné ani jaderné hlavice.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán