Poslední dva, tři týdny jako by se (aspoň podle médií) téměř nedělo nic, kromě toho, že se všichni pohoršují nad výroky prezidenta Zemana v nedělních Hovorech z Lán. Když se k tomu ještě vrátíme, sám Miloš Zeman řekl, že to měl předem připravené a řekl to s určitým záměrem. Nicméně co říkáte na to, co v českých médiích a na části politické scény následovalo?

Pan prezident chtěl podle svých slov vyvolat diskusi a to se mu podařilo bezvadně. To, jak reagují velká média, mne neudivuje. Většina našich médií vždy stranila pravici, zejména těm silám, kterým se říká „pravdoláskaři“. Jejich cílem bylo vždy prezidenta Zemana poškodit. Takže nic nového. Jiná otázka je, zda to pan prezident s „upřímností“ trochu nepřehnal a jestli vzniklá diskuse nerozděluje společnost příliš agresivně. Tady mám osobně pochyby. Ale rozsoudí nás budoucnost. Dnes je to těžko posoudit.

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Grigorije Paska (+21.10.) Michaela Kocába (+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Petra Pitharta, Ivana Gabala, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (z 28. 10.), Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Martina Bursíka (+ z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Schwarzenberga (z 3. 10.),  Miroslava Kalouska, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9.), Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky,  Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24. 10.) Karla Schwarzenberga (ze 14. 8.), Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Peheho (30. 7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešík (+ z 23. 10.)  Džamily Stehlíkové či Michala Marka.

Někteří komentátoři tvrdili, že Zemanovým cílem bylo překrýt debatu o jeho návštěvě Číny a to, že se zpět vracel letounem pronajatým společnostmi PPF a J&T a podobně. Do jaké míry to může odpovídat skutečnosti? Muselo mu přece být jasné, že médii bude vláčen tak, jako tak…

Prezidentova návštěva Číny je pochopitelně našim médiím trnem v oku. To je jasné a logické. Nejde o letadlo. To je zástupný problém. Jde o to, že pan prezident ukázal, že lze v Číně zaznamenat úspěch, lze se zde dohodnout na spolupráci. Lze zaujmout. To mu zejména předchozí ministr zahraničí a celá TOP 09 může těžko odpustit. Jejich zahraniční politika vedla ke katastrofálním vztahům s mnoha zeměmi a nakonec k hospodářskému poklesu naší země. Zemanův úspěch v Číně je podle mne pravým důvodem útoků proti němu.