Ukrajina prožila bouřlivý rok, po kterém je všechno jinak. Vše začalo na Majdanu. Proč vlastně revoluce vypukla?

Velkou roli sehrála nesplněná očekávání, která byla vybičována prezidentem Janukovyčem a předchozí vládou. Slibovali, že jedinou možností pro Ukrajinu je evropská integrace. V tom Ukrajinci viděli nápravu stávajícího stavu – zvýšení životní úrovně, snížení korupce a podobně. Není za tím nic konspiračního. Ukrajinci pracují v Evropě a vidí, jak to tady vypadá, jak se zlepšuje situace v Polsku či na Slovensku. Což je pro ně vzor. Janukovyč jim tuto šanci v listopadu 2013 (kdy ustoupil od podpisu Asociační dohody s EU) sebral. Pak se události začaly vyhrocovat až do toho února 2014.

Janukovyč ale původně chtěl podepsat Asociační dohodu s EU. Rozmyslel si tento záměr kvůli nátlaku Ruska?

Jestli ji skutečně chtěl podepsat, nevíme. Nicméně od svého zvolení v roce 2010 to neustále tvrdil. Ustoupil pravděpodobně na nátlak Ruska, před listopadovým summitem EU se několikrát sešel s Vladimirem Putinem.

Po pádu prezidenta Janukovyče Rusko anektovalo Krym a začaly boje na východě Ukrajiny. Nastaly tyto události hlavně proto, že Rusko nechce pustit Ukrajinu pošilhávající po Evropské unii ze sféry svého vlivu?

Těch příčin může být spousta, tohle je jedna z možných interpretací. Integrační projekty na území bývalého Sovětského svazu bez Ukrajiny nemají smysl. Ukrajina jako bývalá druhá největší republika SSSR je pro tyto projekty klíčová. Možná ještě důležitějším faktorem by mohla být určitá konsolidace Ruska. Dlouhodobě se zde mluvilo o hospodářských problémech. Takže ukrajinské události aspoň na chvíli odvrátily od nich pozornost. Není to v Rusku žádná nová taktika. Za carského Ruska se něco podobného dělo běžně. Když byly nějaké vnitřní problémy, tak začala třeba válka s Tureckem...

Po sankcích a hlavně kvůli poklesu cen ropy se ekonomická situace v Rusku vloni ještě výrazně zhoršila. Změní se tím ruský postoj vůči Ukrajině?

Jak se bude všechno vyvíjet, vám nepovím. Může se stát prakticky cokoliv. Vladimir Putin a ruský režim se chytili do značné míry do pasti. Těžko můžou ustupovat kvůli veřejnému mínění. Na druhou stranu vidíme, že je to ničí ekonomicky. Je otázka, kam to povede.

Na východě Ukrajiny vznikla patová situace, existují zde s ruskou podporou takzvaná Doněcká a Luhanská republika. Jak to s nimi bude dál? Zůstanou takhle napořád?

Úplně vyloučené to není. Ale jen pod nezbytnou podmínkou – musí být podporovány Ruskem. Viděli jsme v srpnu při obrovské ofenzivě ukrajinské armády, že tato území téměř dobyla a jen díky masivní podpoře Ruska se toto úsilí podařilo zmrazit. Ruský faktor tady hraje obrovskou roli. Stačila by jedna jediná věc. Zavřít rusko-ukrajinskou hranici. Pak věřím, že by si se situací Ukrajina dříve nebo později poradila. Ale současný stav zamrzl i kvůli tomu, že centrální vláda v Kyjevě pochopila, že tohle není až zas tak úplná priorita. Že se bez těchto oblastí v podstatě obejdou. Důležitější je pro ně zaměřit se na jiné věci.

V Donbasu je průmysl, uhlí. Jak je důležitý ekonomicky?

Průmyslově určitě důležitý byl. I s tím uhlím. Teď se objevily problémy, že Ukrajina musí dovážet uhlí pro svoje elektrárny. Ale celkově to není tak důležité. Ukrajina má průmysl i jinde – v okolí Dněpropetrovsku, Záporoží, Krivoj Rog. Je také třeba počítat s tím, že průmysl v Donbasu byl zastaralý, neefektivní, masivně dotovaný z centra. Mezi lidmi převládal mýtus, že Donbas živil celou Ukrajinu. Což nebyla pravda. Naopak. Tento region byl vždycky dotovaný z Kyjeva. Bez něj je schopna Ukrajina přežít.

Takže nakonec je jakési zvláštní území nevýhodné hlavně pro obyvatele těchto takzvaných republik?

Samozřejmě. Pro obyvatelstvo je vždy problém, když žije na nějakém neuznaném území.

Na vašem posledním bloggovém textu navíc píšete, že Doněcká a Luhanská republika nejsou nějakým jednotným územím s fungující samosprávou. Jak to tam vypadá?

Je tam snaha – a pravděpodobně jde z Kremlu – situaci stabilizovat. I nějaká hierarchie se zde vytvořila. Ale v některých částech těchto regionů vládnou různé ozbrojené skupinky, které spolu nemají až zas tak mnoho společného. Obsazené oblasti jsou rozdělené na sféry vlivu, kde vládne jiný vojenský velitel. Rozhodně nejde o jednolitou oblast, jak se nám snaží tvrdit.