V minulosti jste se kromě jiného zúčastnil krátkodobých misí OBSE plnících úkoly mezinárodního dohledu nad regulérností voleb v Bosně a Hercegovině. Dále jste působil ve volebních pozorovatelských misích EU v Afghánistánu a Mexiku. Byl jste v misi OSN při volbách v Nepálu. Nedávno jste se vrátil coby dlouhodobý volební pozorovatel z Ukrajiny. Kdo vás tam tentokrát vyslal?

Na Ukrajinu jsem byl vyslán Ministerstvem zahraničních věcí. Působil jsem v Kyjevě, kde jsme pracovali v rámci mise OBSE/ODIHR.

Můžete být konkrétnější, co bylo na Ukrajině vaším úkolem?

Naším úkolem bylo monitorování příprav k volbám i jejich samotný průběh. V den voleb jsme se ale z dlouhodobých pozorovatelů změnili na koordinátory, protože jsme pod sebou měli dalších zhruba pětadvacet týmů krátkodobých pozorovatelů, kteří fyzicky objížděli volební místnosti a kontrolovali, jestli vše probíhá podle zákonů.

Dá se v pár větách zhodnotit, jak tyto prezidentské volby probíhaly, jak jste vše viděl vy sám?

Přípravy voleb i volby samotné probíhaly trochu ve stínu událostí, které se odehrávaly na východě a jihovýchodě země. To do značné míry poznamenalo volební kampaň, která byla vedena v omezenější míře, než jsme zvyklí my. Bylo tam minimum předvolebních setkání prezidentských kandidátů s voliči. Na druhou stranu je pravda, že svou roli sehrála také ekonomická a časová otázka. Hodně kandidátů si stěžovalo na to, že nebyl dostatek času a že neměli na předvolební kampaň finanční prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že je nově zvolený prezident velký byznysmen, byl v televizi velice často. Na druhou stranu někteří kandidáti nebyli vidět vůbec, nebo pouze v krátkém vstupu, který jim televize povinně vyhradila. V tom bych viděl trošku nedostatky kampaně. Byly obavy, že v den voleb se pokusí určité síly volby zvrátit nebo rozvrátit. K mému překvapení byl ale klid.  Při volbách vládl na mnoha místech zmatek, protože byly nevhodně zvolené volební místnosti. Například na chodbě školy, která byla úzká, takže když tam přišlo padesát nebo více lidí, tak tam nebylo k hnutí. Dále byly použity průhledné volební urny.

Čím si to vysvětlujete?

To je zřejmě zvyk z dob Sovětského svazu. V Bělorusku to bylo stejné.

V zemi jste pobýval dost dlouhou dobu. Jak celou situaci na Ukrajině prožívají obyčejní lidé?

Na východě lidé vnímají vzniklou situaci v zemi jako velkou hořkost, protože jde o konflikt právě s Ruskem. Radikálové zejména těží z toho, že podle svých slov chtějí skoncovat s korupcí a změnit nefunkční a byrokratickou státní správou. Domnívám se ale, že se příliš nezmění ani volbou nového prezidenta. Naše média stále hodně připomínají vliv Ruska, který je tam samozřejmě nepopíratelný. Je tam ale také vliv i z jiných částí světa.

Máte na mysli EU, nebo USA?

Oba dva subjekty.

A co říkáte na postoje Putina?

Pokud Evropa nechce výrobky z Ruska, tak se Putin obrátí jinam. To je logické. Komu je prodá? Číně, Indii a Asii. Další věcí je, že Američané mají největší evropskou základnu pozemního vojska v Kosovu, kde bylo jeden čas šedesát tisíc vojáků. Další obrovská námořní základna je v rumunské Konstanci a hned vedle Konstance je obrovská americká letecká základna v Evropě. Pokud se na to chce člověk podívat trošku z nadhledu, tak se Putinovi nelze moc divit, že je nechce mít přímo na dvorku, ale stačí mu za vrátky. Zřejmě se obával, že když Krym neobsadí, tak ho ukrajinské vedení poskytne pro USA.