Chválil jste minule Čechy, jak zodpovědně se chovají a pomáhají si. Souhlasíte s názorem, že čím déle mimořádná opatření budou trvat, tím více je lidé budou porušovat? Je tedy rozvolnění nutné nejen z pohledu ekonomiky, ale i proto, že toho začnou prostě „mít dost“?

Ano, rozvolnění je nezbytné. Ze všech těch důvodů, které zmiňujete. Vládní opatření by navíc měla mít aspoň elementární logiku. Jeden příklad. Chápu, že ten, kdo se navrací z ciziny, může být potenciálně nakažený, mohl by ostatní ohrozit, pročež musí na 14 dní do karantény. Nechápu ale, proč téměř nikdo z nás nemůže ven. To přece nikoho neohrožuje. A je na každé zemi, jaký režim si zvolí, jestli a za jakých podmínek cizincům vstup povoluje. Boj o zdraví vyhráváme, tak pozor, abychom neprohráli svobodu. 

Jak vy trávíte čas v karanténě? A jak ji snášíte?

Pro mě se toho zas tolik nezměnilo. Bydlíme na venkově, uprostřed lesů, a do města, natož do velkoměsta, mě to už dávno netáhne. Čára přes rozpočet jsou zavřené hranice. Což o to, turistiku oželím, ostatně nádherné chvíle lze trávit i ve zdejších luzích a hájích, ale chybí osobní kontakt s nejbližšími. Půlka rodiny žije, bydlí a pracuje v jiných zemích.

Můžeme v době nákazy koronavirem vidět, že v Čechách stále žijí „zlaté české ručičky“?

Vždycky, když jde do tuhého, jsou Češi skvělí. Viděli jsme to i teď. Nejsou roušky a jiný zdravotnický materiál? Šup, a už vrčí šicí stroje. A jedou 3D tiskárny. Jo jo, jsme skvělí, ale vydrží nám to vždycky jen chvilku.

„Nemám potřebu radit a nemám potřebu vládu v téhle chvíli kritizovat. Na to bude dost času, až to koronavirové šílenství pomine. Jinou vládu než tuhle nemáme, je třeba ji respektovat. Tečka,“ řekl jste v minulém rozhovoru. Obávám se, že koronavirové šílenství, jak to nazýváte, nepoleví ještě měsíce. Opravdu není namístě řešit, případně upozorňovat na některá pochybení? Už nyní je jasné, že vláda i krizový štáb upravovaly opatření i pomoc podle námitek těch, který se daná věc týká…

Myslím, že doba hájení už končí. V první fázi vláda postupovala dobře. Razantní epidemiologická opatření zafungovala. Jinými slovy, nenastal nezvladatelný nápor na zdravotnická zařízení, šíření viru je pod kontrolou. Takže cíle bylo dosaženo. Úplně to zastavit nejde nikdy, a kdyby, tak jen za cenu úplného zmrtvení života celé společnosti. Ale to přece také nechceme.

A kdy tedy s kritikou začít, když nákaza potrvá – i když třeba v menším měřítku – celé měsíce, někdo odhaduje roky? Někteří odborníci tvrdí, že se nákaza může vrátit v zimě…

Ten čas už nastal. Kritiku epidemiologických opatření ale ponechám zdravotníkům a ekonomických ekonomům. Můj obor jsou média. A tady musím být opravdu hodně kritický. Je to bída a utrpení, co namnoze předvádějí. Strašení, bulvár, demagogie, senzacechtivost, propaganda. Proboha, k čemu jsou přímé přenosy dvouhodinových tiskových konferencí? Politici se producírují a normální člověk stejně nemá čas na to koukat.