17. listopad 1989 jste nezažil v dospělém věku. Jistý počáteční étos změny režimu vaše generace nezažila. Co vás jako první napadne při vyslovení slova demokracie, když si vybavíte třeba páteční události v Paříži a současný stav světa?
Jako první mě při vyslovení slova demokracie napadne možnost volit stranu či politika, který mne příjemně zaujal. To napadne mne tzv. na první dobrou. Pojem demokracie v kontextu toho, co se stalo 13. 11. v Paříži je podle mě zavádějící. K teroristickému činu může dojít v demokratickém státě stejně tak jako v konstituční monarchii či v zemi, kde vládne diktátor.
Mediálně se to hraje i tak, že jde o evropské „11. září“. Ty atentáty jsou jistě hrůzné a naprosto nekorespondují s myšlením Evropanů. Útočili šílenci z naprosto jiného civilizační okruhu. Sebevražedným atentátům lze ovšem jen velmi obtížně čelit. Co tedy činit?
Jak tomu čelit? V sobotu klíčoví představitelé světových mocností kondolovali lidu Francie. Jen kondolence a neustálé podivování se nad činy IS a silné projevy politiků nepomohou. V tuto chvíli musí skutečně dojít ke sjednocenému a společně zorganizovanému útoku všech států, a to demokratických i nedemokratických na organizaci Islámský stát. Bude to jednak výrazná práce tajných služeb různých států a především podpora všech místních skupin, náboženských menšin, umírněných muslimů a jiných subjektů v daném regionu. Jen tito lidé mohou reálně v boji s IS pomoci.
Před časem jsem se vás na to již ptal: zavřel byste Schengen? Vím, že ctíte prezidenta Miloše Zemana, který chce dnes již Evropu proměnit v pevnost. Je to řešení?
Zcela zodpovědně a upřímně bych rád předeslal, že si velmi, ale opravdu velmi vážím postojů české vlády, politické opozice a prezidenta republiky. Všichni jmenovaní od začátku uprchlické krize hovoří stejně. Nemění názory podle politické korektnosti, ale mám opravdu pocit, že hájí bezpečí občanů naší země, a to všech, třeba i slušných muslimů, kteří žijí v České republice. Víte, právě tito lidé musí pomoci. Všichni zástupci muslimských skupin a neziskových organizací jsou velmi slyšet v případech, kdy je potřeba pomoci uprchlíkům. Všichni tito musí být ovšem stejně tak hlasitě slyšet i v momentě, kdy je potřeba pomoci občanům naší země, kteří se pouze snaží o to, aby jejich děti byly v bezpečí.
Jste filmový režisér. Přemýšlel jste již o tom, jak v budoucnu reflektovat třeba ve filmu svět v současném prokazatelném přerodu z hlediska existenciálních pocitů jednotlivce?
Nad tím jsem zatím neměl čas přemýšlet.
Česká republika je zařazena v EU i NATO. To dozajista limituje naše politiky v tom smyslu, že nemohou být příliš neutrální. Máme třeba vojáky v Mali, kteří tam vlastně hájí francouzské zájmy. Islamisté tvrdí, že útok v Paříži je pomstou za Sýrii či Libyi. Zejména posledně jmenovaný stát byl i kvůli Francii uvržen do chaosu. Sdílíte obavy českého občana, který v současné psychóze může podvědomě čekat teroristický útok i ve své zemi?
Sdílím a upřímně ani já sám nevím, jak s tímto pocitem naložit. Život ve strachu nic nevyřeší, ale zlehčování situace také není dobré. Co se týče akcí v Libyi, Sýrii a v dalších státech, ano, rozhodně to nebylo vše tak jednoduché a myslím, že dnes už to evropští politici vědí. V Libyi je situace zcela nepřehledná, Egypt rovněž není státem bez problémů. Naopak Tunisanům se podařilo projít politickou změnou relativně dobře.
Jste regionálním politikem – zastupitelem v Náchodě. Hodláte se nějak angažovat v takových iniciativách jako je třeba Islám v ČR nechceme? A jako předseda Obce českých spisovatelů nechystáte se svými kolegy něco podobného?
V těchto iniciativách určitě ne. Není to přece o tom, že tu nechceme islám, ale o tom, že tu nechceme teroristy. Islám, respektive muslimové jsou tu už dávno. Je jen na politicích, aby všem muslimům dali jednoznačně najevo, že nejsme nepřátelé, ale že Evropa je postavená na nějakých hodnotách, které je potřeba respektovat všemi lidmi, kteří v ní žijí. Pokud to politici v daných státech nebudou schopni prosadit a dostatečně vysvětlit muslimům, nebo zkrátka komukoliv, tak se opravdu občané těchto států nebudou cítit ve vlastní zemi dobře.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Petrů