S jakými pocity jste uvítal nového prezidenta Miloše Zeman a co od něho očekáváte?

Je potřeba brát v úvahu pravomoci, které prezidentovi stanovuje ústava. Miloš Zeman je obratný rétor a myslím si, že může více komunikovat s parlamentem. Tedy, že nebude jen používat veta, ale bude nejdříve chtít parlament a vládu přesvědčit. To je sice možné, ale řekl bych, že ta parlamentní smečka si nenechá nic vzít. Když si něco myslí, prezident může říkat, co chce, ale parlament a koalice se prosadí, co chce.

Nemyslím si, že manévrovací prostor prezidenta je příliš velký. Oproti Václavu Klausovi bude Miloš Zeman samozřejmě v mnoha věcech rozdílný. Už třeba pověsil na Hradě vlajku Evropské unie. To jsem si hned řekl, že si raději vyberu nějaké peníze z banky, kdyby nás náhodou někdy potkal scénář z Kypru a náhodou se v parlamentu nehlasovalo, že mi zdaní to, co jsem si vydělal a dají to bankéřům na hraní.

Takže Zemanův přístup vůči EU vám asi moc nesedí…

Politika Václava Klause vůči Evropské unii mi připadala daleko správnější. Hlavně v tom, že Klaus trval na určitých demokratických principech, protože EU je postavena na nedemokratických principech. Jako volič nemáte prakticky žádnou moc, vždyť český parlament musí schvalovat směrnice přijaté v Bruselu.

Nedávno jsem četl, že řady bruselských úředníků mají větší plat než německá kancléřka Merkelová. Takže kapři si sami rybník nevypustí. Já bych jim ho vypustil rád, a kdyby existovala možnost jak z EU vystoupit, velmi bych to uvítal.

Miloš Zeman se bude pokoušet o konformní evropskou politiku, podobně jako dlouhodobě sociální demokracie. To je cesta, která měla jiné příčiny v době vzniku, kdy byl tento projekt vymýšlen, aby pacifikoval Německo. Dneska se z toho vyvinulo monstrum, kde lidé bez odpovědnosti vymýšlejí zákony. Politika se stává věcí úředníků, kteří mi nařizují. Připomíná to totalitní strukturu, která vládne příkazy a je neodvolatelná.

Jak vidíte zahraniční politiku ministra Karla Schwarzenberga a jeho orientaci v této oblasti?

Určitě by bylo správné reorientovat ekonomiku na technologicky náročné trhy, protože jen to je schopné pozvednout technologicky zaostávající ekonomiku a dostat ji na úroveň západních zemí. Evidentním omylem na počátku devadesátých let bylo, když dvojice Havel a Dienstbier zlikvidovala zbrojní průmysl.

Buď to bylo naivní gesto, anebo úlitba zbrojařským firmám, které vstoupily na trh. Dneska vidíme, že produkce zbraní a jejich prodej vyspělými západními státy, s nimiž jsme v jedné alianci, je na špičkové úrovni. My jsme se toho zbavili humanitárním gestem.

Když v pohledu na prezidenta Zemana vynecháme EU, tak třeba krátce po nástupu do úřadu začal prosazovat Vladimíra Remka jako velvyslance do Ruska. Co na to říkáte?

Vladimír Remek má v Rusku vynikající kontakty a úctu. Když tu byl na návštěvě americký kosmonaut, s Remkem komunikoval jako rovný s rovným. Neptal se ho, za jakou stranu je v Evropském parlamentu a vnímal ho jako partnera. V Rusku je jistě vnímán velmi pozitivně, těžko tam někdo může udělat víc, než on.

Dá se tento prezidentův krok vysvětlovat i jako jeden ze signálů, že bude v zahraniční politice hledět hlavně na národní zájmy, než na situaci někde v Tibetu, což českým lidem žádná pracovní místa nepřinese?

To nemohu komentovat moc odborně, ale já na vysoké škole přednáším, že 80 procent toho o dnešním světě víme z médií a asi jen 20 procent známe z vlastní zkušenosti. My se často vyjadřujeme k věcem, které jsou tisíce kilometrů vzdálené, a známe o tom jen údajná fakta, která si přečteme v novinách.

Třeba když v Číně byla naposled jako ministryně zahraničí Hillary Clintonová, chovala se v otázce lidských práv velmi opatrně, protože věděla, že Čína je největším držitelem dolarových rezerv. My jsme malá země a musíme se to respektovat.