V nedávném rozhovoru pro TN.cz jste uvedl, že vás politika už nezajímá a že se věnujete práci a rodině. Připustil jste ale, že kdyby vás Miloš Zeman požádal, do politiky byste opět šel. Mluvili jste o něčem takovém při vašem posledním setkání? Je něco takového „na pořadu dne“?

Ne , o ničem takovém jsme nemluvili. Já jsem jen uvedl, že kdyby šlo opravdu o něco důležitého, kde by bylo třeba mojí pomoci, tak bych to zvážil.

Z toho, jak o politice mluvíte, cítím poměrně velké zklamání. Je to tak? Co vás zklamalo nejvíc?

Politika zklamala všechny slušné lidi, kteří do ní vstoupili. Téměř každý odchází z politiky zklamaný, se ztrátou iluzí. Od začátku, co se k tomu vyjadřuji, říkám, že mě zklamala velká lidská nekvalita. Prostě nesnášenlivost, zloba, zlá vůle, korupce. Jak říkám – my jsme se pánubohu nepovedli.

V tomto roce si připomínáme 30 let od sametové revoluce. Co se nám podle vás během těch porevolučních let povedlo a co naopak? Na co můžeme být pyšní, a zda je něco, za co bychom se měli naopak stydět?

To je strašně těžké hodnotit. Prožíváme svobodu a volnost pohybu, to jsme předtím neměli. To je myslím jediný zisk, samozřejmě ale značný. Stydět bychom se měli za všechny levárny, co jsme udělali, za všechny podrazy, ke kterým došlo. To se nedá ani jmenovat, to bych mohl napsat knížku.

Právě toto výročí nutí řadu lidí bilancovat a hodnotit nejen onen rok 1989, ale i porevoluční dobu a samozřejmě současnost. Velkou diskusi vyvolala například slova režiséra Fera Feniče. „Bojím se o Česko. Čechy jsem si idealizoval. Z pohledu toho východoslovenského Slováka byla pro mě Praha symbolem kultury. Domníval jsem se, že český národ je vzdělanější než slovenský. Pohled na český národ mi změnili sami Češi, když vidím, jak se vyvíjejí. Neváží si svobody, chybí respekt k lidskému životu…“ uvedl Fero Fenič. „Vzdělaný národ si nezvolí počůrávajícího se staříka,“ vyjádřil se také jasně s tím, že se rozmýšlí, zda v této zemi chce zůstat. Co byste Feničovi vzkázal?

Já jsem se s Feničem setkal jednou v jedné televizní diskusi a překvapilo mě, jak byl kultivovaný a vlídný. Myslel jsem si, že to bude politická hádka, a byl to velmi pěkný duel v rámci fair play. Ale zřejmě ho napadl nějaký bacil, když takto kritizuje Čechy. A koho myslel tím počůrávajícím se staříkem? Neznám takového. To bude brzy Fero Fenič, pár let, bude se pomočovat a neudrží svěrač! V podstatě je to drzost, to, co uvádí. Ať si sbalí kufry a vrátí se na Slovensko.

Fenič také promluvil o tom, že lidé, kteří podepsali před lety petici za přejmenování Ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla, čelí prý v dnešní době takovým útokům, že svůj podpis chtějí zakrýt. Na druhou stranu zase ale někteří lidé, kteří volili Miloše Zemana, vyprávějí o tom, že se v některých kruzích bojí svoji volbu vůbec jen přiznat. O čem tato atmosféra ve společnosti vypovídá?

No myslím, že je to opravdu hrůza. Já jsem přivítal název Letiště Václava Havla. Fenič ale moc spěchal. To bylo tak rychle, že jsem si říkal, jestli neleze někomu do řiti. Ale v podstatě jsem se k němu připojil. Pochybuji, že čelí nějakým útokům. Když, tak za něco úplně jiného. On ví zřejmě za co. Protože sluníčkáři a vítači mají takovou podporu médií a oficiálních kruhů, že si myslím, že nemusí nic zakrývat. Zatím ne... Navíc není nic špatného na pojmenování letiště po jednom z nejzasloužilejších Čechů vůbec, což Havel byl.

No a voliči Miloše Zemana mlčí, protože ti jsou napadaní opravdu surově a tvrdě na každém kroku. Čili, oni to často ani neřeknou, že ho volili. To je pro dnešní dobu příznačné. Neřeknou nic, nebo řeknou opak a pak do urny hodí to, co opravdu chtějí. To je ale výhoda demokracie.