Vidíte nějakou změnu v evropské politice s příchodem francouzského prezidenta Macrona?

Realisticky viděno se změnit ani nemohla. Jednak proto, že je to příliš brzy. Ale hlavně proto, že se ani změnit nemůže. Pro dnešní politický styl je typické především prázdné řečnění. Macron je typickým představitelem politiků, kteří vytvářejí dojem, že problém je odstraněn, když jej popíšeme jako vyřešený; asi podle vzoru „Yes we can“ Baracka Obamy. Ale všechno je (zdánlivě) možné pouze tehdy, když mluvíme. Reálná politika se však odehrává mimo tiskové konference. A především. Za proevropskou rétorikou, nejenom Macrona, se většinou skrývá národní zájem. To ukazuje i chování vůdců obou nejsilnějších evropských mocností. To, že se Macron opravdu důsledně stará pouze o své národní zájmy, dokazuje, jak úporně před několika dny vyjednával s premiéry Sobotkou a Ficem o údajném mzdovém dumpingu. Na rozdíl od toho byl ale jeho slib, že Polsko a Maďarsko budou do tří měsíců po jeho zvolení poslušné vůči EU, jen prázdnými slovy. A v případě Německa totéž dokazuje plynovod Nord Stream, který není v souladu s evropskou energetickou politikou, škodí Ukrajině a Polsku, ale slouží národním zájmům Německa a Ruska.

Státy V4 čelily v posledním období společně některým nápadům přicházejícím z Bruselu, nejznámější je jejich odpor vůči kvótám na rozdělování migrantů. Teď však slovenský premiér názorově obrátil kormidlo směrem ke tvrdému jádru Unie. Co tomu říkáte a znamená to nějaký rozkol pro V4?

EU hledá nejslabší článek. Tím byl a je český premiér Bohumil Sobotka. Ten však končí v úřadu, a proto se komise zaměřila na Fica. Pan Fico patří k politikům, kteří jsou diplomaticky řečeno velmi názorově ohební a navíc byl s velkou pravděpodobností vydírán. Ale vzhledem k tomu, že Slováci mají vůči migrantům stejně odmítavé postoje jako Češi, jsem zvědavý, jestli se Fico odváží oněch plánovaných 1 600 osob opravdu přijmout. 

Jak jsme na tom v tomto směru my? Pendlujeme mezi postojem Polska a Maďarska na straně jedné a „polepšeného“ Slovenska?

Premiér Sobotka, který se o naše národní zájmy nestaral dost energicky, na štěstí premiérem příští vlády nebude. Ale budoucí česká vláda se bude muset rozhodovat také o tom, jestli se podřídí diktátu z Bruselu a bude řešit problémy, které Německu a Evropě způsobila Angela Merkelová. Proto v nadcházejících českých volbách záleží na každém hlasu. Voliči si mohou být jistí, že Realisté nikdy nepodpoří vládu, která by migrační kvóty plnila. Realisté odmítnou splnit také proti směrnici Evropské komise o zbraních.  

Sledujeme i roztržku mezi Francií a Polskem, kdy Macron mluvil o tom, že Polsko je v izolaci a v rozporu s evropskými hodnotami, načež ho premiérka Szydlová zpražila s tím, že je politicky nezkušený. Co o tom soudíte?

K pojmu „nezkušený“ přidám ještě přívlastek arogantní. Ten je přesnější. Prezident Macron mluví, jako by vládl Evropě. Řekl kupříkladu: „Když nejsou práva a hodnoty Evropské unie respektovány, chci, aby byly přijaty sankce.“ To je tón, který by slušel samovládci. Macron je tak okouzlen sám sebou, že zapomíná na to, jaká je skutečnost. Francie trpí zadlužeností a nezaměstnaností a on se pokouší zajistit bezpečnost v zemi pomocí vyjimečného stavu. Ve srovnání s Francií je Polsko ostrovem prosperity a bezpečnosti a jeho rady nepotřebuje. Macron navíc zapomíná, že EU je na pokraji rozpadu. V takové situaci nepomohou silná slova, ale spíše respekt a hledání rovnováhy. Jinak se rozpad spolku jenom urychlí.