Jaký byl rok 2018 z pohledu manželství a podobně? Ať už jde o sňatky homosexuálů, adopci dětí a tak dále? Zdá se, že letos se diskuze kolem těchto témat rozšířila, byl tedy rok 2018 podstatný?

Možná u nás v České republice, s tím bych souhlasil. Jedná se o několik zásadních návrhů. Jedním je ten, který jste zmínila, takzvané manželství osob stejného pohlaví. Jsou zde i další iniciativy, jakou byla Istanbulská úmluva, která vyvolala zásadní diskuzi. Týká se civilizačního pohledu na naši společnost. Pak to byl onen mezinárodní pakt o migraci, pakt OSN, který Česká republika stejně jako mnohé další evropské i mimoevropské země nakonec odmítly.

Takže tato otázka migračního paktu je vyřešena a o otázce Istanbulské úmluvy a případného manželství osob stejného pohlaví se bude ještě politicky jednat a samozřejmě také hlasovat. V České republice můžeme říci, že se nám najednou nashromáždily tři zásadní nejenom politické, ale přímo civilizační témata. O tom, jakou jsme civilizací, a jakou chceme být. Ale neřekl bych, že byl rok 2018 přelomový v rámci celé západní společnosti. V rámci celé západní společnosti jsou tyto otázky řešeny již nějakou řádku let. Dorazily v roce 2018 právě do České republiky.

Jak nám to tedy zatím jde vzhledem k tomu, že tyto věci řešíme nyní, když k nám dorazily? Jsme dostatečně nestranní a objektivní a dokážou je politici posoudit? Věnují se tomuto tématu, nebo ho berou jako okrajové téma?

Neberou ho jako povrchní, okrajové téma. Všichni, ať už odpůrci či stoupenci toho či onoho, vědí, že jde o naprosto zásadní otázku. Nemyslím si, že je v české politické i společenské debatě podceňována, je jí věnována patřičná vážnost. Obecně bych řekl, že Česká republika stejně jako některé další středoevropské země - nemyslím jen Visegrádskou čtyřku, ale i země jako Rakousko nebo přilehlé části Německa, hlavně Bavorsko a Sasko – si v těchto otázkách zachovávají něco jako zdravý rozum a méně podléhají ideologickému pohledu na věc, který vidíme mnohem více v západní části Evropy.

Čím to je?

Myslím, že naší zkušeností s komunismem. My jsme nedávno zažili tvrdou ideologickou masáž. V podstatě před třiceti lety, zatímco Evropa západní zažila tvrdou totalitní masáž naposledy v roce 1945 v podobě nacismu a to je před více než 70 lety. Takže zkušenost s ideologizací totalitním směrem je dávnější a částečně už zapomenutá, zatímco u nás žijí lidé, kteří pamatují komunismus a říkají, že ideologie by lidskou společnost už v podstatě neměly znásilňovat.

Je manželství zastaralý model rodiny?

Není, nikdy nebyl a nikdy nebude, protože nejlépe odpovídá lidské přirozenosti. Ten důvod pro manželství je nejenom ten, že se lidé mají rádi. Samozřejmě za život se můžeme zamilovat mnohokrát do různých osob. Ale lidskou přirozeností je, že lidské mládě na rozdíl od ostatních živočišných druhů potřebuje mnohem déle - několik let, minimálně patnáct, optimálně osmnáct. Takže manželství je společenský institut, který se snaží společenským tlakem přimět rodiče, aby se po narození dítěte nerozešli za jinými partnery, ale aby zůstali spolu minimálně po tu dobu, co děti dospějí.