V komunální politice působíte již od roku 1998, z toho od roku 2002 jako starostka. V čem se podle vás za tu dobu proměnila politika k lepšímu či horšímu?

Já vidím proměnu spíše k horšímu, přehršel informací útočících na naše smysly, záměrná a účelová manipulace v mediální sféře a samozřejmě vytrácející se slušnost. A navíc, přidaná hodnota „demokracie“, se kterou mnozí neumějí zacházet a někteří si osobují právo mluvit vždy a do všeho, i když k tomu nejsou kompetentní a chybějí jim znalosti. Vadí mi vytrácející se profesionalita.

Co vás nejvíce irituje při pohledu na českou politickou scénu?

Nejvíc? Určitě neprofesionalita, nedostatek vzdělání, vulgarita. Politik by měl mít hlavně na mysli všeobecné blaho a pak to svoje. Ne obráceně.

Co považujete za svůj největší úspěch, kterého jste během působení v politice dosáhla?

Víte, funkce starosty v malé obci není ani tak o politice, jako o práci. Jde o konkrétní činnosti, jejichž výsledkem je pečování o majetek obce (komunikace, budovy, infrastruktura) a také péče o duševní rozvoj občanů – podpora školství, kultury, sportu, práce se seniory apod. Největší úspěch je pro mě ten, že jsme dokázali konkrétně obec Zátor zvelebit a popostrčit na pomyslném žebříčku velký kus kupředu.

V senátu se chcete především věnovat rozvoji venkova. Můžete být konkrétnější? Co český venkov nejvíce potřebuje?

Svými znalostmi a zkušenostmi bych chtěla pomoci při dobudování či modernizaci venkovské infrastruktury s důrazem na rozvoj malého a středního podnikání, pomoci rozvoji cestovního ruchu, propagaci regionálních výrobků, potravin. Upevnění tradic a pospolitosti.

Jak byste hodnotila přístup státu k venkovu a zemědělství?

V globále vidím, že některým odvětvím se docela dobře daří, u jiných je potlačena produkce státní politikou, která konkrétně v naší oblasti způsobila útlum produkce mléka a pěstování obilovin i pícnin na státem podporovanou produkci masných plemen. Tyto státem regulované zásahy mají pak vliv na rovnoměrnost nebo nerovnoměrnost produkce. Příliš masného skotu, obrovské plochy zaseté řepkou. 

Hodně se ozývají hlasy, že před revolucí jsme byli v produkci potravin soběstační, následně ale vlády naše zemědělství potopily. Mají pravdu?

Nejsem odborníkem na zemědělství a nechci se pouštět do vysoce odborných diskusí, ale v momentě, kdy nizozemský sýr stejné gramáže i složení je levnější i po započtení drahé dopravy a manipulace včetně obchodních marží než náš srovnatelný výrobek, je něco špatně. A možná bychom takových paradoxů našli více. Pokud je výkupní cena produktu tak nízká, že neuhradí nezbytné náklady na výrobu, nutně to vede k omezení nebo zrušení produkce, což je zásadní regulativ.  Záleží na tom, co má být cílovým efektem opatření…