V minulém rozhovoru jste mi řekl: „My prostě potřebujeme nějakých dalších třicet, čtyřicet let, abychom začali mít demokracii a pořádné politiky, kteří to myslí vážně.“ Když jste sledoval to dění včetně diskuse ve Sněmovně kolem přijetí či nepřijetí syrských sirotků, jak jsme na tom?

Já si myslím, že jsme na tom vcelku dobře, protože se chováme jako součást Visegrádské čtyřky, což je jediná šance. Sami bychom proti Bruselu a proti tomu tlaku nic nezmohli. Ale když jsme takto ve čtyřech státech, které si zachovávají svoji národní identitu, nepodlehli trendům multikultury, zachovávámě tisícileté dědictví, odkaz předků, to je všechno v pořádku. Teď jde jen o to, aby to mladí lidé pochopili, protože jsou pod silným tlakem různých neomarxistů a různých neziskových organizací a jsou lehce manipulovatelní. Už máme dost zkušených lidí, kteří jsou už v penzi, často nemají co dělat, možná by stálo za zvážení dát dohromady širší kádr, který má zkušenosti a začít proti tomu mainstreamu, proti kavárně, předkládat více a více argumentů o co jde a jak se ve světě všechno sype.

Víte, když jsem ještě byl v evropské Asociaci komunikačních agentur, tak jsme jednou dostali od americké asociace zprávu George Bushe – nevím, kde ji získali – o tom, jak svět spěje do zkázy, jak bude vyčerpaný, vydrancovaný, a ať se připravuje na to, že by měla nová civilizace vzniknout na nějaké nové planetě. Domnívám se, že Američané na tom už pracují, prý stačí sto vybraných lidí, aby někde na Marsu či jinde mohli začít budovat. Všechno, čeho jsem svědky proti Rusku a podobně, to je boj o zdroje. Teď jde o to, zda se ubráníme tlaku, nebudeme podléhat fake news, a zda v Americe Trumpa neodrovnají. Dělají vše pro to, aby s ním zamávali podobně jako s Kennedym a vojenskoprůmyslový blok aby mohl dále vyvolávat různé šarvátky, aby mohl vyrábět a aby dostávali prachy a prachy.

A teď poprosím o konkrétní komentář k syrským sirotkům..

To je jasná politická šaráda. Podívejte se na Šojdrovou s úzkými rty, jde jí pouze o zviditelnění, aby zůstala v europarlamentu, aby pobírala tučné honoráře a aby – až se vrátí – měla na výplatní pásce nebo v důchodu nějakých čtyřicet tisíc. Tak bude velice spokojená.

Přijetí sirotků, to je šílená blbost. Sýrie není žádná ubohá země, ale suverénní stát. Nechápu, proč, když se tam vracejí tisíce a tisíce emigrantů, dělat takové kroky. Ať europoslankyně Šojdrová posílá část svého europarlamentského platu do Sýrie. Ať to udělají i další, kdo hlasovali proti Orbánovi. Nic jim přeci nebrání, aby ukázali, jak jsou dobří a aby se vzdali svých lehce získaných peněz mezi poslanci, kteří v Bruselu různě blábolí.

I na Viktora Orbána se chci zeptat. Poslanci Evropského parlamentu spustili řízení proti Maďarsku. Nelíbí se jim politika premiéra Orbána, mluví o omezování svobody tisku a nezávislosti soudů. Slýchám, že Maďarsko by mělo být budíčkem pro Českou republiku. Mělo by být?

To, co udělali proti Maďarsku, co rozjíždějí v Polsku, co částečně už platí pro Slovensko, nakonec dojde i k nám. Na nás také něco najdou. Ale jak se říká, společně a jednotně to ustojíme. Když budeme sami, tak padneme. Teď jde o to držet basu. Co udělali někteří naši poslanci v Evropském parlamentu, je zradou národních zájmů.

Zajímá mne, jak v celé migrační krizi hodnotíte roli médií. Jak sdělovací prostředky zvládají informovat veřejnost?

Jak která média. Různé weby včetně webu ParlamentniListy.cz a Protiproudu.cz a další prostě přenášejí informace zleva, zprava, ze středu a lidé si sami vybírají, kdo jim říká pravdu. Když občas čtu například, co napsal Pehe, říkám si, proč je stále na jedné straně a proč nejsou více objektivní? Skvělý je europoslanec Jan Keller. Jeho si rád přečtu, protože ví, co říká, má to hlavu a patu a logický závěr. Člověk si řekne, že je tam někdo, kdo nás dokáže reprezentovat a ukázat, že nejsme národ ovcí, který se nechá zmanipulovat různými médii.

Tištěná média prostě tak jako tak půjdou z velké části do háje. Nyní záleží, jak se podaří zasáhnout internet, neboť budou silné snahy ho cenzurovat. Proč ne, pokud se jedná o propagaci pornografie a násilí, ale svoboda slova a názoru? Proboha, to ať nám neberou. Ať má cenzura regule podobně jako u reklamy, kdy platí etický kodex ohledně problematických výrobků, jako jsou cigarety, alkohol a podobně.

Migrační krize zasahuje i do volební kampaně v České republice

Pokračuje volební kampaň. Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, říká, že politici zbytečně straší občany migrací. Je to pravda, nebo ne? Vidíme billboardy od ČSSD o bezpečných hranicích a bezpečném Česku, Havířov bez migrantů atd. Některá politická hnutí, například sdružení Mostečané Mostu, hovoří o „vesnici pro lůzu“. Do voleb se promítají problémy s migranty, i když můžeme tohle slovo chápat dnes už různě. Je to populismus, nebo žádoucí proces?

Vzhledem k tomu, co se děje ve světě, je nutné si ujasnit, co vlastně v naší vlasti chceme mít. Jestli tu chceme mít binec, jestli se chceme bát vycházet ven, jestli tu chceme mít čtvrtě, kam se neodváží ani policie, tak nechť se do toho ponoříme. Anebo si řekneme, to nedopustíme, a buďme příkladem, konečně i malé země mohou být příkladem pro ty velké, bohatší, ale které to nezvládly kvůli tomu, že měly nerozumné politiky a nerozumná média ovládaná podivnými lidmi.

Václav Klaus mladší navrhuje omezit cenzuru ze strany Facebooku. Jsou ty snahy o regulaci tak velké soukromé firmy jako Facebook reálné? A mělo by k tomu dojít?

Pište si, že ty snahy jsou a budou, protože různí poslanci a vlády se vždy snaží omezit vliv médií. Uvědomme si, že sociální sítě a média jsou také ohromný zdroj peněz. Půjde o to, zda se nějakým způsobem dá nějak regulovat. V Číně a v dalších zemích s autoritativními vládami se jim možná podaří vše nějak regulovat v jejich zájmu. Ale kdo vlastní a ovládá všechny sociální sítě jako Facebook? Někdo za oceánem ve Spojených státech, ne?

Ano.

Tak je to součást americké politiky, aby všude byly nepokoje, aby se to rozmlátilo, abychom se navzájem neměli moc rádi. Vyvážet demokracii a bůhvíco ještě, a nakonec to dopadne jako v Libyi a při Arabském jaru. Vezměte si, jak se tyto země rozpadají, jak jsou barevné revoluce podporované. To je naprogramované někde jinde, a nikoliv v Evropě.