Co říkáte tomu současnému spektru politických stran a uskupení na Ukrajině, které jdou do voleb?

Domnívám se, že strany jsou na Ukrajině rozděleny jednak na ty, které vidí situaci celkem realisticky. To jsou některá politická seskupení kolem prezidenta Porošenka. Ty podle mě skutečně chtějí problémy na východě Ukrajiny řešit, a jsou to tedy spíše zastánci mírového řešení. Na druhé straně pak působí v ukrajinském parlamentu například část dosavadních poslanců okolo premiéra Jaceňuka. Jsou to ti, kteří utekli ze strany bývalé premiérky Tymošenkové, a ti jsou pro pokračování konfliktu na východě země a jeho silového a nekompromisního řešení. Pak jsou v ukrajinském politickém spektru ještě čistě nacionalistické síly reprezentované stranou Svoboda, Pravým sektorem a dalšími.

Některé předvolební průzkumy je možné zaznamenat i u nás. Dá se z vašeho pohledu předpokládat, že výsledky přinesou podobná čísla jako dosud uveřejněné průzkumy?

Obávám se, že předpoklady ohledně výsledků voleb se mění každým okamžikem. Bude hodně záležet na tom, zda se vůbec podaří udržet legitimitu volebního procesu, protože k nám přicházejí informace o tom, že si jednotliví ukrajinští oligarchové staví do voleb vlastní kandidátky, na které dávají své lidi. Neodvážím se nyní z Prahy tipovat, jak to může dopadnout.

Jak podle vás dopadnou ty zmíněné radikálně nacionalisticky laděné subjekty?

Ty sice nemají nějakou výraznější podporu mezi obyvatelstvem, ale na druhou stranu jsou tak radikální a tak viditelné, že je potřeba s nimi počítat bez ohledu na to, jak uspějí ve volbách. Ať volby dopadnou jakkoli, Ukrajinu určitě čeká další nelehké, tristní a bolestné přechodné období, období zásadních reforem. To bude nepochybně a zcela pochopitelně společnost ještě více radikalizovat a zmíněné radikální skupiny se toho zcela jistě pokusí využít. A já se obávám, že tyto pokusy mohou být úspěšné a povedou k další destabilizaci.

Netroufám si předpovědět, jak volby dopadnou, ale jsem si jist, že jejich výsledek nebude mít na další dění na Ukrajině zásadní vliv. Dnes je totiž velkou otázkou, jestli je stávající nebo i jakákoli budoucí vláda vůbec schopna zemi mocensky kontrolovat a ovládat.

Měnit se bude na Ukrajině spousta věcí, ale nikoli jako důsledek výsledku voleb. Dnes tam působí desítky ozbrojených skupin, které mají některé jen desítky ozbrojených osob. Ale třeba takový batalion Azov financovaný miliardářem a gubernátorem Dněpropetrovské oblasti Kolomojským má 40 tisíc mužů ve zbrani. To je asi tak dvojnásobek české armády a je to ohromná síla. Nedokážu si představit žádnou kyjevskou vládu, která by takovou sílu mohla nebrat v úvahu. A ti, kteří ovládají tyto ozbrojené skupiny, se budou jistě také chtít spolupodílet na vládě na Ukrajině.

• TÉMA: Ukrajina

A je to něco, co bychom do budoucna vzhledem k Ukrajině měli vzít na vědomí – že to tak prostě bude. Anebo se dá očekávat, že to odezní?

Těžko říct. Ale pokud se Ukrajina vůbec někdy změní na zemi po vzoru západní nebo i střední Evropy, bude ten proces proměny trvat hodně dlouho, možná několik desetiletí. Nedokážu si představit, že se může, byť i jen do původního stavu před Majdanem, všechno navrátit během nějakého krátkého období. Vždyť na východě po sobě stříleli a dosud střílí jedni občané Ukrajiny proti druhým a příkopy mezi nimi jsou vykopány strašně hluboko.

Nechci teď mezi to dávat přímou paralelu, ale vezměte si například válku v Jugoslávii a dnešní vztahy mezi Srby a Chorvaty nebo mezi Albánci a Srby. Různé křivdy se v lidech, jako důsledek válečného konfliktu, stále drží. Ani dnes, více než dvacet let po válce v Jugoslávii, jejich vzájemné vztahy nejsou zdaleka v normálu…

Co ekonomická situace Ukrajiny? Asociační dohoda včetně její hospodářské části byla ratifikována na obou stranách, ale vzápětí bylo dohodnuto odložení účinnosti na rok 2016. Jak se to může vyvíjet? Je už Ukrajina ekonomicky na dně?

Na to opravdové dno si Ukrajina teprve sáhne, bez pomoci Evropské unie takřka jistě dojde ke státnímu bankrotu a země přestane plnit své závazky. Na druhou stranu odložení vstupu v platnost Asociační dohody vnímám jako oboustranně prospěšné řešení. Z jedné strany Ukrajina nemůže bez přípravy jen tak odevzdat svůj trh mnohem výkonnějším výrobcům ze západní Evropy. Na druhé straně to zcela jistě bude Evropa, která bude muset krýt největší část prostředků, které půjdou na rehabilitaci ukrajinského hospodářství. A z mého pohledu se proto EU zcela logicky chce přesvědčit, že vedení Ukrajiny po těchto volbách bude mít seriózní reformní úmysly. Že to nebudou jen nastavené ruce oligarchických skupin.

Může být budoucí ukrajinská vláda pružnější při jednáních s Ruskem?

Bude muset. O nějaké stabilizaci situace nemůže být bez Ruska ani řeči. Bohužel se obávám toho, že Ukrajina bude, co se týká ekonomiky, ještě dlouho prožívat těžké období. Na druhou stranu si myslím, že konflikt na východě země bude postupně oslabovat. Separatistické regiony mohou zůstat formálně součástí Ukrajiny, ale podle všeho se budou ekonomicky spíše orientovat více na Rusko. Mají k tomu všechny předpoklady, je tam mnoho výrobních kapacit, které do doby konfliktu velmi úzce kooperovaly právě s ruským průmyslem. A pořád tu je otázka ruského plynu, bez kterého nemůže ani Evropa, ani Ukrajina dost dobře delší dobu přežít. Bez dohody s Ruskem to vlastně není možné.

Vy se teď zúčastníte pozorovatelské mise při ukrajinských volbách. Víte už přesně, kde budete volby sledovat?

To zatím nevím. Letíme do Kyjeva a teprve tam dostaneme informace, v jaké oblasti a okrsku budeme na volby dohlížet. Určitě to bude někde v centrální oblasti Ukrajiny, nepředpokládám, že by to bylo tisíc kilometrů od Kyjeva. Český parlament posílá své představitele v rámci PS Rady Evropy, PS OBSE, Senátu a Parlamentního shromáždění NATO, jehož jsem i já členem. Z Poslanecké sněmovny a Senátu jede na pozorování voleb na Ukrajinu celkem devět zástupců.