Od 17. května je ukončen nouzový stav, výrazně se rozvolňují restriktivní opatření přijatá kvůli koronaviru.  Mnozí vítají, že již není nutné všude nosit roušky. Jak se na aktuální vývoj díváte vy? Vydrželi bychom „zavření doma“ ještě déle?

Vydrželi bychom jistě doma ještě déle, ale za jakou cenu? Současné plošné zavírání už se nemůže znova opakovat. Někdo řekne, že zdraví je důležitější než „prachy“, jenže ono i zdravotnictví ty „prachy“ stojí. A my potřebujeme, aby lidi chodili do práce i z toho důvodu, že část z výdělku se odvede právě do nemocnic skrze daně a skrze zdravotní pojištění/zdravotní daň.

Roušky mohou částečně snížit riziko přenosu například v MHD, v supermarketech, v kině nebo jinde. Tam, kde je mnoho lidí najednou v klidu, mi dává jejich nošení smysl, i kdyby snižovaly riziko třeba jen o 15 %. Jinde bych do toho lidi nenutil už od začátku května, kdy začalo pěkné počasí.

Objevují se názory, že kroky vlády jsou příliš improvizované, neustále se mění a jsou poplatné tlaku veřejného mínění. Myslíte si to také, nebo takovou improvizaci lze v současné krizi chápat?

V tuto chvíli už mám pro improvizaci menší pochopení než před dvěma měsíci. Ohledně zdravotnických a organizačních kroků jsme mohli být překvapeni. Rychlost a další vlastnosti viru nás mohly na začátku překvapit, ale teď už je na čase plány aktualizovat a pokračovat podle nich. Vždyť existují celé sekce na úřadech, které mají krizové plány chystat v době klidu, aby se daly v případě potřeby snadno použít. Například nemocnice jsou, podle mých informací, aktuálně připraveny mimořádná opatření opakovat a jsou tak schopné mnohem rychlejší reakce než na začátku března.