Nemyslíte si, že by se před blížícími volbami do Poslanecké sněmovny mohly KDU–ČSL vymstít tolik kritizované církevní restituce, které jste podporovali?

V případě větších či menších odpůrců vrácení církevního majetku jde o osmdesát procent voličů, kteří nepatří do našeho potenciálu. Mezi zbylými dvaceti procenty ten blok není. V roce 1998 nás volilo půl milionu lidí a to byly církevní restituce s KDU–ČSL spojeny daleko více. Teď byly prosazeny, ale díky stranám bývalé koalice. Podle mě potenciál mezi třemi sty tisíci až půl milionem voličů stále máme.

• TÉMA: Miliardy pro církve

To je počet voličů KDU–ČSL?

Zhruba ano, přičemž půl milionu je nejvyšší dosažený počet hlasů.

Poslankyně Evropského parlamentu Zuzana Roithová chce z politiky nadobro odejít?

Bohužel, nejspíš ano. Přemlouváme ji, ale je ještě unavená z prezidentské volby, kterou si musela odpracovat z velké části sama. I v předvolební kampani na post prezidenta, aby předešla spekulacím, že jde jen o snahu se zviditelnit, prohlásila, že už kandidovat nikam nechce. Možná budou i předčasné volby, takže její volební angažmá se exaktně blíží nule, protože nebude mít ještě skončený mandát v Evropském parlamentu.

Jak se do předvolební kampaně zapojí manželka zesnulého oblíbeného předsedy KDU–ČSL Josefa Luxe Věra?

To nevím. Určitě bude podporovat stranu dál, ale rozhodla se politicky moc neangažovat. Už nekandidovala ani do celostátního výboru, jehož byla členkou. Pokud tedy posílí kandidátku v Pardubickém kraji, tak to určitě nebude na pozici jedničky.

Neposílíte své kandidátky o uznávané představitele církví?

Co se týká katolické církve, mají její duchovní politickou angažovanost zakázanou. V případě ostatních církví a náboženských společností už za nás někteří představitelé kandidovali. Například Petr Šilar, který má u nás na starost životní prostředí, je velmi aktivním členem Českobratrské církve evangelické. Obecně se ale církve a náboženské společnosti u nás snaží být politicky neutrální. A na rozdíl třeba od Slovenska či Polska zasahují do politiky co nejméně. Dokonce i při nechutné billboardové kampani sociální demokracie proti církevním restitucím nedostali naši voliči žádné doporučení pro krajské volby. S tím tedy počítat nelze.

Hovořil jste o tom, že by politické mazáky měly ve větší míře nahradit mladší a neokoukané tváře. Při minulých volbách k tomu z části došlo a moc se to neosvědčilo. Co vy na to?

Je potřeba si uvědomit, kdo vládne v Poslanecké sněmovně. Vezměte si předsedy a místopředsedy všech stran ve sněmovně, kromě podivností jako Věci veřejné nebo LIDEM. Objevili se v nich pravda i nové tváře, ale ty byly významně ovlivněny starými mazáky. Řadový poslanec je něco jiného, než čelný představitel strany.

Jak jste přijal rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana podržet vládu Jiřího Rusnoka i poté, co jí nebyla vyslovena důvěra?

Nebylo to pro mě překvapení. Jde o tlak, který chtěl prezident vyvinout na Poslaneckou sněmovnu, aby se sama rozpustila. Na rozdíl od mnoha komentátorů se nedomnívám, že pro prezidenta republiky by byla nejkomfortnější situace mít Rusnokovu vládu s důvěrou. Vždyť i Jiří Rusnok prohlásil, že nejlepším řešením jsou předčasné volby. Nové rozdání karet by mohlo vést k vítězství levice, což by bylo pro prezidenta mnohem komfortnější.

Neobáváte se tak obrovského posilování levice?

Něco podobného bylo donedávna na pravici. Pravicový prezident, Senát a tak dále. Myslím si, že by zrovna KDU–ČSL mohla být stranou, která situaci, kdy mohou vládnout sociální demokraté s komunisty, výrazně zkomplikuje.

Začal proces s bývalým významným sociálním demokratem Davidem Rathem. Nemyslíte si, že jeho patnáctiměsíční pobyt ve vazbě je nepřiměřený?

Jako politik nechci komentovat to, co dělají orgány činné v trestním řízení. Na druhou stranu jde o tak extrémní případ, kdy si jako občan dovolím říci, že je s podivem, že je někdo ve vazbě držen tak dlouho. Jsem zvědav, jak to celé dopadne. Jestli i toto dopadne nějakou blamáží, tak to bude velký průšvih pro celou Českou republiku.

• TÉMA: Rathovo zadržení

Ozývají se hlasy, že se politická moc už dávno z vlády a Poslanecké sněmovny přesunula do určitých struktur justice. Mluví se o klice státních zástupců. Jak nahlížíte na tato obvinění?

Je čas se zamyslet nad fungováním České republiky. Jde o důsledek podcenění právního státu v devadesátých letech. Když jsme počínaje Petrem Pithartem a konče Josefem Luxem kladli důraz na právní stát, byli jsme brzdami privatizace, ekonomického růstu a výdobytků svobody. Bez práva se ale podnikání mění v divokou řežbu polomafiánských struktur, kde je slušný podnikatel znevýhodněn. To se zčásti stalo u nás. V Česku pořád nefungují principy vyvažování všech tří mocí, tedy výkonné, soudní a zákonodárné.