Jak se stane, že ředitel hvězdárny vstupuje do politiky a kandiduje do Senátu?

Ředitel hvězdárny nežije ve vakuu a po celou dobu, co v Brně modernizujeme hvězdárnu, jsme součástí komunální politiky, ať se to člověku líbí, nebo ne. V posledních čtyřech letech realizujeme projekty na celostátní úrovni a při získávání podpory pro ně jsme běžně v kontaktu se senátory a poslanci, jednáme s ministerstvem školství, a tak směřování k politice beru jako přirozený vývoj. Brno se navíc profiluje jako město, které podporuje vědu, výzkum a vzdělání, a myslím, že by bylo dobré, aby v Senátu byl někdo, kdo se v této problematice orientuje.

Mluvíte o tom, že svět je příjemný, politiky ale většinou živí to, že vysvětlují, že je něco (nebo všechno) špatně a oni to napraví. Jak se to srovnává?

Pro mě je to jednoduché, já strašně rád cestuji a projel jsem jako batůžkář velký kus světa. Miluji Asii, ale byl jsem i v Africe, a mohu tak ze srovnání spolehlivě tvrdit, že ačkoli se nám spousta lidí snaží říkat opak, žijeme v úžasném a pohodovém světě, jen si toho dost nevážíme. To je můj pozitivní přístup, který uplatňuji i tady na hvězdárně a doufám, že mi to ještě nějakou dobu vydrží.

Budou podle vás tématem volební kampaně i terorismus a migrace? Jak se na tyto problémy díváte?

To téma se v kampani určitě řešit bude. Teroristé tady byli vždy, problém je v medializaci jejich činů, platí, že „média fandí padouchům“, a proto se mi začíná líbit přístup některých zahraničních novin, které odmítají zveřejňovat obrázky teroristů a přispívat k další medializaci. Kvůli tomu, jak se rozvíjí technika, je terorismus obecný problém a útoky mohou být stále drastičtější. Proti tomu ale není žádná zaručená obrana a nefungují zde jednoduchá řešení. Pokud jde o migraci, musím říct, že jsem projel křížem krážem Sýrii i Egypt. Dnes už některá ta místa ani neexistují, ale už před dvaceti lety bylo jasné, že pokud dojde k podobným problémům jako dnes, nebude to pro nikoho jednoduché. K migraci se musí přistupovat s rozumem, a ne příliš naivně, čehož jsme ale mnohdy svědky. Řešení je nutné hledat v místech konfliktů, ne se snažit všechny uprchlíky pozvat k nám a předělávat je k obrazu svému.

Evropa a její lídři jsou často terčem kritiky za to, jak k migraci zatím přistupovali. Je oprávněná?

Evropští vůdci jsou buď – z nějakého mně neznámého důvodu – naivní, anebo nekompetentní. Problém Evropy je v tom, že zde chybí osobnosti vůdců, jako byl Winston Churchill, kteří bouchnou do stolu a řeknou, jak věci mají být. Místo toho pod diktátem hyperkorektnosti politici vše zaobalují do nějakých slovíček, aby se někdo neurazil. Jednoduchý recept na to samozřejmě neznám, ale rozhodně nelze přeměnit Evropu v utečenecký tábor. Merkelová zatím říká, že to Němci zvládnou; říkat lze cokoli, a od slov ke skutkům může být dlouhá cesta. Zatím nemám pocit, že by to nějak příliš Němci zvládali, mám kamarády původem z Německa a ti na to mají hodně odlišný názor než Angela Merkelová.

Problémy Evropy jsou i bez migrace značné, mluví se o krizi, odešla Velká Británie. Jak vnímáte tento stav?

Brexit neznamenal žádný konec světa a kdo ví, jestli to nebude pro všechny ve svém důsledku pozitivní krok. A je vůbec otázka, zda Evropská unie prožívá nějakou zásadní krizi – máme co jíst, bydlíme v pěkných domech a bytech, máme lékařskou péči. Jsou tedy problémy tak fatální? Docela je možné, že situaci spíš jen radikalizují média.

Jaké jsou podle vás hodnoty, kvůli nimž má smysl udržet společnou Evropu?

Je to jednoznačně volný pohyb osob, financí a služeb. V roce 1989 jsem nastupoval na vysokou školu a sametovou revoluci jsem prožíval velmi aktivně, a proto si dodnes té doby velmi vážím. Pro mě jsou symbolem svobody pečené kaštany – hned po otevření hranic jsem totiž jel stopem do Vídně, tam jsem si za polovinu svých šilinků koupil pytlík pečených kaštanů a dodnes jsou pro mě symbolem svobody. Dnes si dostatečně neuvědomujeme, že žijeme ve velmi svobodné zemi, že můžeme říkat, co chceme a kdy chceme, jezdit skoro kamkoli, ale že to není v současném světě všude pravidlem. To bychom si měli udržet. Pamatuji si dobu před rokem 1989 a dovedu tak ocenit už jen to, že tady můžeme vést rozhovor a já nemusím mít strach, že po něm třeba skončím v kriminále.

V mezinárodní politice se pozornost obrací i na jednání Ruska, mluví se o ruské propagandě u nás nebo o mocenských ambicích prezidenta Putina. Je Ruská federace pro Evropu spíš partnerem, nebo hrozbou?

Setkal jsem se s řadou Rusů a je na nich vidět, že jsou nacionalisté. Na druhou stranu si myslím, že nelze jednoznačně říct, že Rusko je zlo a Západ dobro, obě strany sledují své zájmy. V jednání s Ruskem je ale určitě třeba obezřetnost a není například dobré, abychom na něm byli surovinově závislí, to by byla chyba. Nejsem rozhodně rusofil, ale za nějakou velkou akutní hrozbu bych Ruskou federaci nepovažoval.

Výraznými proměnami v posledních letech prošla i česká politická scéna. Jak podle vás po přímé volbě naplňuje svůj mandát prezident Zeman?

Úskalí přímé volby je v tom, že u nás nejsme zvyklí třeba jako Švýcaři k referendu přistupovat se vší vážností. Prezident Zeman byl ale zvolen významným procentem obyvatel, a i když se mi leccos nelíbí, je to obraz této volby. Na druhou stranu je Miloš Zeman jedním z mála, kdo není v zajetí politické hyperkorektnosti. Ono totiž občas není špatné pojmenovat věci pravým jménem, jeho fanouškem ale nejsem.

Miloši Zemanovi se vyčítá, že je kvůli němu česká společnost rozdělená. Vnímáte to také?

Společnost už rozděloval Václav Klaus, ale pokud jde o nějaké rozdělování, myslím, že je to hodně mediální záležitost. Kdo se moc nedívá na Českou televizi nebo nečte některé noviny, příliš to rozdělení neřeší. Rozdělená společnost je spíš mediální hra. Třeba ta diskuse o Peroutkově článku – o Ferdinandu Peroutkovi velká část lidí nikdy neslyšela, ale média se tomu věnovala s takovou intenzitou, jako by to bylo hned po Ústavě České republiky to nejdůležitější. Řeší se banality a zásadní věci nenápadně proplouvají dál.

Kampaň do krajských voleb odstartovala kauza kolem mluvčí hejtmana Haška...

Vycházím z toho, co znám z vlastní praxe, kdy veškerá výběrová řízení a podobné věci musí být transparentní. Tady mám dojem, že tomu tak v případě PR služeb pro kraj úplně nebylo. Problém je ale podle mne jinde, je to něco, jako když měl prezident Clinton románek s Monikou Lewinskou – americkému národu ani tak nevadilo, že měl milenku, ale že lhal. Že si Jihomoravský kraj najímal PR agentury, nevadí, to dělá kdekdo, všichni si najímají nějaké mediální poradce apod. A možná to kraj vysoutěžil tak, jak měl. To mlžení a výmluvy, to do politiky nepatří.

Zdá se, že na jihu Moravy půjde o osobnosti podobně jako v minulých komunálních volbách v Brně. Hnutí ANO a další strany deklarovaly, že se nebudou se sociální demokracií bavit, pokud bude mít v čele Michala Haška. Co vy na to?

Bývalý primátor Onderka jednou řekl hezkou věc – že se tančí s tím, kdo je v sále;  já taková kategorická vyjádření nemám rád, voliči rozdají karty a s tím se musí pracovat. Proč si tedy zavírat zbytečně jakékoli dveře. Chápu ale, že někdy je odpor nepřekonatelný.

Jak chcete potenciální voliče oslovit?

Jsem víc odborníkem než politikem, a tak mám program i kampaň postaveny méně formálně. Nejsem sběratel politických funkcí, kandiduji jako nezávislý s podporou hnutí ANO, takže nemusím držet stranickou disciplinu. Kampaň začne během pár dní a bude obsahovat myšlenku, že se lidé musí celý život učit něco nového a že díky tomu je svět kolem nás příjemný a zajímavý. Budu tedy kampaň stavět pozitivně na podpoře vzdělávacích projektů pro malé i dospělé a zároveň lidem prozradit něco zajímavého o světě kolem nich.