Kde vidíte, pane senátore, nejslabší místa Městské části Prahy 9?

Za nejslabší místo považuji v současné době dopravu. Praha 9 trpí především stále odkládanou stavbou dálničního obchvatu. Praha 9 se tak stává tranzitním územím se stále větším nárůstem dopravy. Za další slabé místo považuji nedostatek parkovacích míst pro vlastní občany. Další nutný krok vidím ve zvýšení počtů policistů a strážníků v ulicích. Máme sice vybudovány kamerové systémy, ale strážník v ulici dává lidem větší pocit bezpečí. Jeden z dalších zásadních problémů nese název „výstavba“. Na Devítce máme mnoho ploch po bývalých areálech průmyslových podniků. Některé z nich se již podařilo úspěšně revitalizovat, ale mnoho jiných zůstává stále v neutěšeném stavu. Současná doba ekonomické stagnace, kterou si prožívá nejen Česká republika, způsobila, že se investoři příliš nehrnou do nových velkých projektů. Problematika výstavby v mém obvodu má však i druhou stranu. Místo, aby investoři stavěli v místech bývalých areálů, snaží se využít stávající infrastruktury a ještě více zahušťovat již tak dosti zastavěné plochy, což je pro občany nepřijatelné.

V dané městské části je ve velké míře zastoupeno procento národnostní menšiny. Považujete to za pozitivum, nebo spíše negativum celkového obrazu Prahy 9?

Abych řekl pravdu, rozdělování lidí do nějakých menšin je doménou spíše levice nebo těch, co se na jejich úkor snaží přiživit z veřejných rozpočtů. Já takto lidi nedělím a myslím si, že by se tak ani lidé dělit neměli. Lidé se dají dělit například na slušné a na ty druhé. Slušných lidí je obvodu Prahy 9 drtivá převaha.

Myslíte si, že Praha 9 patří mezi ty bezpečnější městské části, která úspěšně plní svůj program v rámci Prevence kriminality?

Čísla hovoří o tom, že ano. Samozřejmě, že bez pocitu bezpečí nemůžete nazvat místo, kde bydlíte, domovem. Na Devítce se snažíme najít citlivou rovnováhu mezi pocitem bezpečí a ochranou soukromí. Tedy mezi fyzickou přítomností strážců veřejného pořádku a umístěním kamerových systémů. Jsem přesvědčen, že Praha 9 patří mezi bezpečnější části Prahy a dobře plní svoje úkoly v rámci tohoto programu.

Mnoho politických subjektů ve svých kampaních propaguje zákaz hazardu ve svých městských částech. Jaký je váš názor na hazard a jaké řešení byste zvolil v boji proti hazardu?

Zákaz zatím nikdy nic nevyřešil. Všichni víme, jak to dopadlo, když se moudré hlavy ve Spojených státech rozhodly zakázat alkohol. Výsledkem bylo, že stát neměl z alkoholu ani korunu, zato stoupla nevídaným způsobem kriminalita. S hazardem je to obdobné. Řešení není zase tak složité. Herny prostě musí dodržovat přísná pravidla (například nesmí být na exponovaných místech), musí si být vědomé, že odpovídají za chování svých návštěvníků i po opuštění jejich provozovny, a dělat si tak pořádek v rámci svého podnikání sami. V případě, že tak neučiní, musí mít radnice možnost hernu zavřít.

Další problém, který trápí pražské městské části, je nedostatek a přeplněnost škol a školek. Jak je na tom váš volební obvod?

V Praze 9 se podařilo během čtyř let výrazně navýšit kapacitu mateřských škol, proto nás problém s místy v mateřských školách již tolik nepálí. Na základě demografických studií, které mám k dispozici, je však zřejmé, že se nám nápor dětí pomalu přelévá do škol základních. Proto je v plném proudu příprava výstavby nové základní školy ve Vysočanech a plánujeme, kde to bude potřeba, rozšířit kapacitu dalších základních škol.

Nelze nekomentovat nedávný zásah protikorupční policie v Pražských službách. Co říkáte na neustálé kauzy státních aparátů, které se dostávají na povrch?

Je to jednoduché, čím více peněz se přerozděluje, tím větším lákadlem to je. To samé platí i s byrokracií. Čím větší moc dáte úředníkům, tím více mají možností pro to, říci si o úplatek. Vizí nás konzervativců je malý, ale efektivní stát a malá a efektivní radnice. Bez omezení přerozdělovaných peněz a toho, o čem stát místo svých občanů rozhoduje, jsou všechny výkřiky o boji s korupcí pouhým populismem.