Když jsem se vás před časem dotazoval na politiku EU ohledně emisních povolenek, tak jste řekl, že je to založeno na nepodložené klimatické hysterii. Čili nevěříte, že globální oteplování či změna klimatu je způsobena člověkem? Je to tedy tak, že třeba i ve středověku bylo tepleji, i když byla mnohem menší činnost člověka, která by způsobovala vypouštění CO2?

Ano, tehdy se pěstovali melouny, pěstovalo se víno. Ke změnám klimatu dochází a docházet bude bez ohledu na to, jestli po této zemi bude běhat homo sapiens nebo kdokoli či cokoli jiného. Druhá věc je, že my svou činností své okolí ovlivňujeme. Co se týká klimatu, tak dominantní vliv na to má sluneční činnost a hlavně existence a prolínání interference takzvaných slunečních cyklů, jedenáctiletého, osmdesátiletého a dvousetletého. To je tedy ten dominantní faktor.

Jakou roli hraje CO2?

Vypouštění takzvaných skleníkových plynů klima ovlivňuje, ale ne tak výrazně. Když se podíváme do historie a využijeme údajů, které přináší paleoklimatologie, tak jsme v historii měli období, kdy byly na Zemi globální koncentrace oxidu uhličitého mnohem vyšší a současně globální teploty mnohem nižší a naopak, kdy koncentrace CO2 byly velice nízké a globální teploty velice vysoké. Jednoduše klima není založeno jenom na CO2 a oxid uhličitý není založen jenom na člověku. Globální emise CO2 vzniklé činností člověka jsou jenom jednotky procent a když to stáhneme na Evropu, která si vymýšlí tyhle pitomosti, tak je to ze všech emisí vytvořených člověkem asi jenom 15 procent. A kolik je 15 procent z jednoho či dvou procent? To je nic.

A co tedy říkáte tomu boji proti globální oteplování?

Děláme takové pitomosti, které způsobují mnohem větší a dalekosáhlejší škody a které pociťujeme mnohem více, než změnu klimatu. To jsou problémy vzniklé právě tím, jak hloupě se snažíme řešit klimatickou změnu. Čím bychom se měli zabývat je to, jak šetřit zdroje a jak se přizpůsobovat a jak efektivně reagovat na změny okolního prostředí, ke kterým bude docházet a dojde, bez ohledu na to, co dělá EU, i kdybychom úplně přestali vypouštět CO2. Místo snahy poručit větru dešti bychom se měli těm nevyhnutelným změnám přizpůsobit. Od lidské arogance, kdy si myslíme, že něco nalajnujeme, se musíme vrátit k pokoře a poznání. Chybí nám poznání, protože my tu hodnotíme procesy, které do dnes nemáme důkladně zmapované.

Co myslíte těmi pitomostmi?

Evropa udělala v rámci boje proti globálnímu oteplování spoustu pitomostí a spoustu jsme jich udělali i my. Přeletíte hranice k nám a buď vás oslňují farmy solárních panelů nebo žlutá pole. V okolních státech to tak není. Jenom my jsme byli v uvozovkách chytří a někteří v tom vycítili dobrý byznys. O tom, co to způsobuje, před nějakým časem dobře mluvil prezident Agrární komory Honza Veleba. S důsledky tohoto se potýkáme i v rámci povodní. My jsme vlastní činností výrazně omezili retenční schopnost krajiny, tedy schopnost zadržet vodu. Největším rezervoárem vody je, vždy byla a vždy bude půda. Nádrže a přehrady v podstatě nehrají velkou roli. Obhospodařováním zemědělské půdy jsme zhoršili retenční schopnost půdy.