Vládní návrh důchodové reformy má spolu s již schválenou úpravou předčasných odchodů do penze a valorizace důchodů velký potenciál stabilizovat zdejší penzijní systém do roku 2045 až 2055. Tedy udržet jej ve stavu, kdy bude možné vyplácet lidem slušnou penzi a zároveň nezavádět zvýšené odvody na sociální pojištění. V rozhovoru pro Lidovky.cz to řekl předseda Národní rozpočtové rady a ekonomický poradce vlády Mojmír Hampl. Je to fundovaný odhad na 30 let dopředu, nebo spíš pokus přesvědčit veřejnost, že co tato vláda činí, dobře činí?

Tak, já bych polemizovala především s tím označením „důchodová reforma“. Pod slovem „reforma“ si představuju nějakou zásadní změnu systému. Toto je změna parametrů. A přiznejme si, že to, zda budoucí nastavení důchodů bude udržitelné po delší dobu, není ani tak moc otázkou nastavení parametrů důchodového systému, jako spíš otázkou nastavení obecného přístupu k veřejným financím. Vysvětlím to:

Vlády mají dlouhodobě sklon chovat se tak, že čím vyšší příjmy mají, tím mají také vyšší výdaje. Když se vládám z nějakého nečekaného důvodu zvýší příjmy, skoro vždy to okamžitě rozfofrují. Vlády prostě pořád jedou na hraně, pořád vydávají maximum možného. Dneska se nám může zdát, že příjmy do důchodového systému jsou dostatečné. Ale to se nám zdá dnes, při stávajícím nastavení výdajů. Jenomže politici mají sklon vždy vydávat víc, než kolik si mohou dovolit. Takže až budou mít pocit, že už je netlačí bota s důchody, budou nejspíš mít sklon se znovu rozšoupnout. A to znamená, že možná znovu budou veřejné finance napnuté.

Samozřejmě jim to nemohu podsouvat, ještě nevíme. Ale takto prostě hovoří historická zkušenost.

Inflace za duben ve výši 2,9 % v meziročním vyjádření je nejvyšší letošní údaj, který je při samé vrchní hranici tolerančního pásma cílování inflace od ČNB. Vystačíme si s vysvětlením, že obchodní řetězce se kolem Velikonoc utrhly ze řetězu a že zvýšené ceny potravin způsobily nečekaný nárůst inflace?

Kdepak, to rozhodně není otázka řetězců. Když se podíváte na rozložení inflace, zjistíte, že její původ není tak snadný. Tak například, zatímco ceny zboží úhrnem vzrostly jen o 1,4 %, tak ceny služeb přidaly 5,3 %. Máte pocit, že rostoucí ceny služeb se dají vysvětlit zdražením řetězců kolem Velikonoc? To by asi bylo hodně vykloubené tvrzení, že…? Konkrétně zde živnostníci a drobní podnikatelé jsou tak tlačení regulacemi a buzeracemi státu, že prostě bez zdražení nejsou schopni fungovat dál.

Dále, výrazným sponzorem inflace zůstává oblast bydlení. Ceny nájemného z bytů narostly o 7,2 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytů o 4,6 %, vodného o 10,9 %, stočného o 10,5 %, elektřiny o 12,0 %. Chtěl by mi snad někdo tvrdit, že za zdražení elektřiny o 12 % mohou řetězce, které se během Velikonoc „utrhly ze řetězu“? Opravdu jste si mysleli, že energetická krize je zažehnaná? Pokud ano, tak to jste byli na omylu.