V Česku platí zákaz nočního vycházení, zákaz nedělního prodeje, prodej ve všední dny končí nejpozději ve 20 hodin, a mohl bych pokračovat. To ve Francii vědí, že nejméně do 1. prosince budou mít zavřené restaurace, bary i obchody, které nejsou životně důležité. Možný nebude ani volný pohyb mezi jednotlivými regiony. Každý, kdo bude mimo svůj domov, má mít u sebe dokument, který ho k tomu opravňuje. Co říci k tomu, jak vypadá a nějakou dobu bude určitě ještě vypadat život u nás i v dalších zemích Evropy?

Co k tomu říci? Že v dobách všeobecného strachu – a teď nekomentuji, zda je, či není míra strachu oprávněná – lidé přestávají být schopni použít hlavu. Víte – coby ekonom to mohu přirovnat k chování na finančních trzích. Když se přihodí něco nečekaného, jako byl třeba pád newyorských dvojčat, lidé přestávají být schopni úvahy a reagují zkratkovitě, což má hluboké psychologické vysvětlení:

Lidský mozek má vývojové vrstvy. A když je konfrontován s primitivními pudy, jako je hlad, zima, strach, sexuální touha a podobně, vypíná novější vývojové vrstvy odpovědné za uvažování – neokortex – a začínají dominovat primitivní vývojová centra. A ta jsou naprogramována tak, že na ohrožení reagují jednou ze dvou reakcí: útokem, či útěkem.

To, co psychologové uplatňují ve své klinické praxi, a co ekonomové znají z chování finančních trhů, můžeme přenést do chování celé společnosti dnes: Společnost je ochromená mediálně vyvolaným strachem, a proto jednak roste agresivita, což je ona reakce „útok“, jednak sílí obracení se k jednoduchým rituálům typu rouškování bez ohledu na to, jestli je rouška chybně nasazená a tedy nefunkční, což je ona reakce „útěk“, a jednak se vytrácí schopnost použití logiky – a to znamená akceptaci bez odporu – s prominutím za to slovo – kravin, jako je zákaz nedělního prodeje nebo zákaz nočního vycházení.

Zákaz nedělního prodeje nutně musí vést k vyšší koncentraci lidí v obchodech v ostatní dny, tedy napomáhá šíření viru. A zákaz nočního vycházení do lesa má na šíření viru vliv nula, na lidskou psychiku má vliv destruktivní – ale snadno se vymáhá a slouží k demonstraci moci a k zastrašování. Ale vystrašená veřejnost nemyslí a akceptuje to, protože má pocit, že má nad sebou silného vůdce, který to dokáže řídit a koná.

Z výzkumu provedeného Stanford University v Kalifornii plyne, že smrtnost u nakažených koronavirem způsobujícím nemoc covid-19, je 0,27 procenta. Mám pocit, že jste podobné číslo predikovala už na začátku té jarní vlny, když jste se zabývala tím, co přinese koronavirus byznysu a ekonomice. Z čeho jste při svém odhadu vycházela, že se vám podařilo téměř přesně „trefit“ vývoj následujících více než sedmi měsíců pandemie?

Ano, predikovala. Respektive spíš spočítala, než predikovala. Vycházela jsem z veřejně známých informací, kterým ale, bohužel, politici věnovali málo pozornosti, a místo toho naslouchali alarmistům tvrdícím, že smrtnost je dvouciferná.

Už v březnu bylo známo několik plošných průzkumů, které analyzovaly dopad testů na protilátky, tedy důkladně na předešlý kontakt s virem, nikoliv pouhým PCR testem, uzavřené skupiny lidí. Šlo kupříkladu o plošné testování osob evakuovaných z Číny do Japonska nebo o kauzu lodi Diamond Princess. Při plošném důkladném protestování celé kohorty osob se podařilo získat relevantní údaje, kolik lidí bylo konfrontováno s virem, u kolika z nich propuklo onemocnění a u kolika došlo k úmrtí. Z těchto náhodně provedených studií se dala skutečná, nikoliv mediálně nafouknutá smrtnost, velmi přesně odvodit.