Jak byste okomentoval Putinův volební úspěch? Není to Pyrrhovo vítězství?

Zásadním problémem ruských voleb bylo to, že se proti nadprůměrnému Vladimíru Putinovi postavili tři podprůměrní kandidáti. Pak nebylo nutné nic falšovat či upravovat podle zásady, kterou prosazoval už Vladimír Lenin: Není důležité, jak se hlasuje, ale jak se sčítají hlasy. Volby tedy mohly proběhnout regulérně. Západní sdělovací prostředky sice upozorňují na různé drobné incidenty, které se odehrály. Například, že jedna dívenka hodila do volební místnosti výbušninu, nebo že někde volební lístky včetně volební plenty spálili. Ale to je jen kolorit, který může provázet volby kdekoliv a kdykoliv.

Připomeňme si rovněž, že Rusko v celé své historii zažilo skutečně republikánské zřízení jen za vlády Kerenského od července do listopadu 1917. Jinak vždy mělo téměř všemocného vládce, ať už to byl car, generální tajemník strany – Stalin, Chruščov, Brežněv. Gorbačov s demokratizací neuspěl; sám se mi později přiznal, že chtěl reformovat nereformovatelné. Ani Jelcinovi příliš nepomohli američtí poradci.

A tak nastoupil Putin. Ten záhy pochopil, že Rusko skutečně potřebuje jednoho vůdce, který se opírá o dvě nohy – armádu a pravoslavnou církev, což se také skutečně stalo. Nelíbí se to jen úzké skupině intelektuálů, ale, jak se říká, ta počasí nedělá. A tak většině Rusů se líbí, že v čele státu mají člověka, který ví, co chce, a umí to prosadit. Proto tak velká účast ve volbách a tolik hlasů pro Putina. Na Západě mnozí často zapomínají, že poměry v Rusku nelze měřit západoevropským metrem.