Na protivládní demonstraci Česko proti bídě se v neděli na Václavském náměstí sešly desetitisíce lidí. Nebo tam soudě podle průběhu, projevů a následného pochodu k Úřadu vlády byli dezoláti a proruské živly?

Na Václavském náměstí jsem potkala řadu známých a přátel. Jsou to vesměs vzdělaní Češi, ať už zruční řemeslníci, středoškoláci s maturitou nebo akademičtí odborníci. Ano, chtěli bychom vládu, která bude hájit zájmy nás, pracujících Čechů. A samozřejmě mezi pracující počítejme i studenty, kteří se na svá povolání zatím připravují, důchodce, kteří si své už odpracovali, a maminky na mateřské, které pracují čtyřiadvacet hodin denně.

Co znamená nálepkování „proruské živly“? To je otočená verze dřívějšího označení „zaprodanec amerického imperialismu“? Všichni snad viděli to množství českých vlajek na náměstí i v průvodu. Bude trestné oprášit staré heslo „světu mír a míru zdar“?

Můj subjektivní dojem je, že „my dezoláti“ už tohle slovo nepovažujeme za nadávku. Ministr vnitra se diví, že je přirovnáváme k vládě minulého režimu. Tehdy nám říkali „ztroskotanci“. Jaký je v tom rozdíl? Podívejte se kolik lidí na sociálních sítích si dalo do nicku nějakou verzi tohoto slova. Mimochodem, slyšeli jste někdy, že by někdo z progresivních eurohujerů o sobě řekl „my libtardi“?

Ano, dezolátní znamená žalostný, neutěšený, ale to je stav našeho státu. Slovo pochází z latiny desolare = opustit, solus = sám. Snad nebudeme dlouho sami, kdo chce opustit ten neutěšený stav, nalinkovaný protektory z Bruselu a Washingtonu.

Zvyšuje se demonstracemi a třeba i tou následnou blokádou Úřadu vlády tlak na Fialův kabinet, nebo ten zatím nemá důvod ke znepokojení?

Má i nemá. Objektivně vzato vláda drží všechny trumfy. Má Sněmovnu, Senát, prezidenta, tím i Ústavní soud a ČNB. Má spoustu lidí, kteří mají hypotéky, věří propagandě hlavních médií, nechtějí být „dezoláty“, chtějí patřit na „správnou stranu“, nikoli mezi „staré nevzdělané vesnické burany“. Vláda spoléhá na to, že pracující člověk nemá čas na analýzu činnosti politiků a vidí jen dopady, které ale politici zdůvodňují jinými příčinami. Teoreticky by důvod ke znepokojení mít nemusela.

Předseda vlády je profesor politologie. Takže ví, že cílem politika je získat moc a vládnout. Pravděpodobně ví i to, že politik, aby se udržel u moci, musí něco dělat i pro lidi, své voliče, kteří ho prostřednictvím daní platí. A tady má vláda výrazný důvod k obavám.

Z toho, že se lidi jejímu způsobu vládnutí vzepřou?

Češi jsou mírumilovný národ. Vždyť i poslední aplikace staré dobré české tradice – defenestrace – byla do měkké fůry hnoje. Občas si to někdo zaslouží. I na sociálních sítích se objevily názory, že když vláda nacvičuje odvody a mobilizaci, lidé by měli začít nacvičovat defenestraci. Samozřejmě metaforicky.

A že se vláda bojí, ukázala tím, jak přesunula své zasedání z pár demonstranty blokované Strakovy akademie do Poslanecké sněmovny. A pan Fiala asi rád odjel na svou asijskou dovolenou. Připomeňme, že ODS zná také jednu tradici, říká se jí „Sarajevo“.

Tlak na vládu je nutný v každé době. Karel Kryl, v exilu publicista, říkal: „Politikům se nedůvěřuje, politici se kontrolují“. A dvojnásob to platí o vládě, pro kterou „cizí a jejich osobní zájmy jsou jim nesrovnatelně bližší, než stav vlastní země“, jak někdo příhodně napsal na Facebooku.

„Vláda může po svých občanech chtít hodně věcí; až jednou přijde den, kdy žádá příliš; pak přichází konec,“ to je citace z knihy Michela Houellebecqa a Bernarda-Henri Lévyho Veřejní nepřátelé.

Ve středu se občané požadující demisi vlády sešli před Poslaneckou sněmovnou. „Parta nespokojenců vyřvává před Sněmovnou demisi vládě. Kdo je platí? Jak to, že nejsou v práci? Normální člověk nemá dopoledne čas,“ pustil se do nich rázně ve facebookovém příspěvku lidovecký senátor Josef Bazala. Z jejich účasti na středeční demonstraci vyvozuje, že jde o neúspěšné lidi, ale z toho prý nemohou vinit vládu. Dá se s tvrzením bývalého starosty, nynějšího obecního i krajského zastupitele a navrch senátora, tedy politika do morku kostí, souhlasit, že každý je především zodpovědný za svůj život a štěstí a že „pro společnost jsou tito lidé k ničemu“?

Pan senátor Bazala patří ke starší generaci, možná si nevšiml, že už nemáme státem nařízenou pracovní dobu od 8 do 17 hodin. Když někdo pracuje na home office nebo půlku zimy z Kanárských ostrovů, proč by nemohl být dva nebo tři dny před Sněmovnou? A jestli lidovecký senátor má za to, že „pro společnost jsou tito lidé k ničemu“, tak by měl vzít na vědomí, že možná většina z těch demonstrujících si myslí totéž o lidovcích, senátorech nebo o panu Bazalovi samotném. Každý je zodpovědný za svůj život a štěstí, ale vláda tady nesmí být od toho, aby ho lidem kazila.