Sociolog Herzmann varuje Fialu: Milion hlasů ve volbách propadlo. Neopírá se o většinu odevzdaných, takže...

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte sí více v tomto článku.

27.12.2021 15:35 | Rozhovor

SVĚT KRIZE A NADĚJE „Lidé se čím dál víc uzavírají do bublin sdílejících shodné názory a čím dál méně mluví s těmi, kteří mají názory odlišné. To nás odnaučuje dialogu, který je vždy složitější než monolog,“ shrnuje uznávaný sociolog Jan Herzmann letošní rok. Za hlavní sociální problém považuje kombinaci dopadů koronavirových omezení s růstem cen, který může vést k propadu na sociální dno. Ještě horší prý je, že se mnohdy jedná o rodiny s dětmi.

Sociolog Herzmann varuje Fialu: Milion hlasů ve volbách propadlo. Neopírá se o většinu odevzdaných, takže...
Foto: Hans Štembera
Popisek: sociolog Jan Herzmann

Co ukázal rok 2021 o české společnosti?

Rok 2021 je těžké oddělit od toho, co se v české společnosti – a vlastně na celém světě – dělo už o rok dřív. Opakující se vlny vysokých výskytů onemocnění covid-19 se u nás spojily s předvolebním politickým bojem a celé to vedlo k vykopání nových příkopů napříč společností i prohloubení těch starších. Současně se ale ukázalo, že tu máme nemálo lidí, kteří si dovedou i v těžkých podmínkách poradit, pozitivně zareagovat na problémy a proměnit je v příležitosti. Vlastně to vše není nic nového, jen se ve světle opravdu velkého koronavirového problému vyjevily známé rysy jakoby lépe nasvícené.

Už druhé Vánoce slavili Češi v omezeném režimu, zakázány byly i vánoční trhy. Vláda ústy ministra zdravotnictví doporučila omezit setkávání na minimum. Jak velký vliv mají takové věci na psychiku a život lidí?

To je přinejmenším z poloviny otázka na psychology, já si troufám vyjádřit hlavně k tomu, jak se mění život lidí. Velká část společnosti je vystavena silnému, dlouhotrvajícímu tlaku dvou různých hrozeb, které mají společnou příčinu – covid-19. Prvním tlakem je obava z onemocnění, ať už vlastního nebo u někoho z blízkých. Tato obava se týká především starších lidí nebo lidí dlouhodobě nemocných a mění jejich chování. Jen pro příklad: na přelomu listopadu a prosince, kdy Česko bojovalo s jednou z velkých koronavirových vln, asi 1,4 miliónu dospělých lidí v obavě z nákazy téměř nevycházelo z domova. Jak to působí na jejich psychiku, by měli, jak už jsem uvedl, říct hlavně psychologové, ale rozhodně to narušuje jejich sociální kontakty a životní stereotypy. Pro mnohé bude velmi obtížné se po skončení epidemie vrátit k dřívějšímu stylu života.

Druhý tlak je ekonomický. Poměrně velká skupina obyvatel přišla a přichází v koronavirové době o zdroje svých příjmů a dostává se do obtížné sociální situace. Průzkumy PAQ Research ukazují, že nejvíce poškozené jsou domácnosti závislé na příjmech z dohod a šedé ekonomiky. Okruh lidí žijících v podmínkách chudoby se sice nijak zásadně nerozšiřuje, což je samozřejmě dobrá zpráva, ale část chudých se stává extrémně chudými, což představuje další velký sociální problém. Když se u někoho zkombinuje negativní dopad koronavirových omezení se skokovým nárůstem cen energií, může dojít k propadu na samotné sociální dno, ať už má podobu neřešitelného zadlužení nebo upadnutí do bezdomovectví. Tady já vidím hlavní sociální problém roku 2021 – o to horší, že se v mnoha případech jedná o problémy neúplných rodin s dětmi.

Co by současná vláda měla udělat pro to, aby tyto věci Češi lépe snášeli? V čem by se v tomto ohledu měla lišit od té minulé?

Nejdřív si dovolím terminologické upřesnění. Podle mého názoru nejde o to, aby Češi situaci lépe snášeli, ale aby se z ní dokázali dostat, aby je – jak se říká – nesemlela. Nejsem expertem na sociální práci, abych si mohl troufnout radit vládě konkrétní sociální opatření. Na první pohled mi připadá správné, že nová vláda chce zamířit podporu a sociální politiku na skupiny potřebných, na druhé straně se poněkud obávám, zda je stát skutečně schopen tyto rodiny rychle identifikovat a cíleně jim pomoci.

Plošná opatření, která prosazovala minulá vláda, měla podle mého názoru slabinu v tom, že pomáhala i lidem, kteří to vůbec nepotřebovali, na druhé straně ale mohla dopadat i na ty, kteří si sami o podporu neumějí říct a třeba ani nevědí, že by na ni měli nárok. Myslím, že teprve s nějakým časovým odstupem bude možné soudit, který z obou přístupů je účinnější.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Zuzana Koulová

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vykládal o sobě, že je jako Superman. Vyoralův příspěvek k debatě o duševním zdraví premiéra

17:27 Vykládal o sobě, že je jako Superman. Vyoralův příspěvek k debatě o duševním zdraví premiéra

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA - „Bohužel Bidenova administrativa se ještě v posledních křečích bu…