Nálezu Ústavního soudu ve věci volebního zákona je vytýkáno, že přišel v nevhodnou dobu, osm měsíců před volbami, které jsou již vypsané. Je to správné, že se zásadně mění podmínky takto blízko u voleb?
Není to správné. Ústavní soud nechal věc přes tři roky ležet. Návrh na zrušení zákona byl podán 13. 12. 2017. Soud věděl, že volby jsou na podzim 2021. Je selháním Ústavního soudu, že není schopen včas rozhodnout o návrhu na zrušení zákona. Je pokřivením práva, když někomu vyhoví v řádu měsíců a jiní čekají roky. Předseda soudu má dbát, aby byla vyřizována agenda průběžně. Ve věci platu soudců, včetně vlastních, rozhodl Ústavní soud roku 2014 za 13 měsíců a o zdanění církevních restitucí v roce 2019 za čtyři měsíce. Ústavní soud umí rozhodnout rychle, ale jen pro někoho. Zrušení podstatné části volebního zákona několik měsíců před volbami, když soud ve věci tři roky nekonal, je pohrdáním volbami.
Minoritní votum, sepsané čtveřicí přehlasovaných soudců, bylo kritické a mimořádné tím, že popisovalo okolnosti, za jakých k rozhodnutí došlo. Z toho, co vím, není příliš obvyklé, aby se v menšinových stanoviscích takto „pralo špinavé prádlo“?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo