Spojené státy mají od 20. ledna nového prezidenta Donalda Trumpa, který již od prvního dne ve funkci mění dosavadní zvyklosti v americké politice. Co od něho očekáváte na geopolitické scéně?

Trump má podle mého názoru dvě geostrategické možnosti. Na základě jeho nástupu a dalších souvislostí se bude moc ve světě muset rozdělit. Trump může manévrovat mezi dvěma variantami. Tou první je, že rozdělí světovou moc mezi USA, Ruskem a Čínou, to znamená mezi tři světové velmoci.

Druhá varianta je, že globální hráči budou jen dva, Spojené státy a Rusko a Čína zůstane mimo. Obě varianty mají překážku a tou je stará administrativa nebo spíš starý establishment v Americe, který se tomu bude snažit zabránit. Osobně víc věřím tomu, že se bude Trump snažit rozdělit spojení Ruska a Číny. Bude klidně ochotný Rusům v některých věcech ustupovat, aby jejich dosavadní partnerství s Číňany narušil, protože ho vnímá jako hrozbu pro USA. Takový scénář bude znamenat zvýšení ruského vlivu v Evropě. A Putinovi i Trumpovi bude vyhovovat případné vítězství nacionalistických sil v evropských zemích.

Má se Evropa obávat zvyšování ruské vlivu? Nebude to pro nás nebezpečné?

Vždycky záleží na tom, do jaké míry se budou evropské státy chovat suverénně a budou je zastupovat sebevědomí lídři, jejichž jedinou snahou bude prosazovat zájmy vlastního národa. Pokud by Evropa fungovala jako svaz samostatných zemí, které rozhodují samy o sobě, pak pro ni žádný vnější vliv nebude nebezpečný. Otázkou je, zda současná EU je tohoto schopna. Stačí se podívat na předsedu Evropské komise, který kromě svého alkoholismu není ničím výrazný a Donald Trump ani nezná jeho jméno.

Srbský analytik Milutin Ilić. Foto: Archiv M.I.

Trumpa podle Vás nebude Evropská unie zajímat?

Donalda Trumpa bude zajímat hlavně Amerika. Slíbil to občanům a jeho dosavadní kroky to potvrzují. Jak sám říká, chce udělat Ameriku znovu velikou. Pod jeho vedením nebudou USA světovým policajtem, což řekl i ve svém inauguračním projevu. Bude pracovat tak, aby se americkým občanům žilo dobře, aby měli práci a mohli spokojeně a důstojně žít se svými rodinami. Na tohle předchozí prezidenti moc ohled nebrali. Trump chce, aby Spojené státy byly světu příkladem, ale nebude jejich způsob života nikomu vnucovat. Podle mě si uvědomuje, že nikdo nemá nárok diktovat jiným zemím, jak mají žít. Američané jsou pro něho na prvním místě a tak se bude chovat.

Předchozí administrativy se svými prioritami zaměřovaly třeba i na podporu Kosova a kosovských Albánců. Myslíte, že se mohou potvrdit spekulace, že Trumpova Amerika se na Albánce vykašle a vše může časem dopadnout tak, že se Kosovo vrátí Srbsku?

Všechno bude záležet na Trumpově dohodě s Putinem a také na dalším vývoji v Evropě, konkrétně na tom, jak budou probíhat volby. Pokud se vymění lidé na pozicích ve Washingtonu, kteří prosazovali podporu Albánců na Kosovu a fungování toho území coby protektorátu, může se vývoj posunout směrem, jaký naznačujete.

Na území Kosova se nachází velká americká vojenská základna Bondsteel. Změní se v této věci něco?

Bondsteel, který patří pod jihovýchodní křídlo NATO, má hlavní úkol kontrolu Středozemního a Černého moře, kontrolu komunikace na Blízkém východě, v severní Africe a na Kavkazu. Z aspektu ekonomických zájmů USA hraje roli v kontrole tranzitu plynu na jihovýchodě. V tomhle úkolu operuje přímo pod Pentagonem a do roku 2011 tam byli jen vojáci Spojených států. Nicméně Bondsteel je nesmírně nákladná záležitost, kvůli čemuž se od 2011 uvažuje o jeho uzavření.

Přidám ještě jednu zajímavou souvislost. Kosovský Albánec Lavdrim Muhadžeri pracoval na základně Bondsteel jako údržbář, kde se skamarádil s vojákem Spojených států, kam s ním po roce odešel a následně šel bojovat do Afghánistánu za Islámský stát. Nakonec se Muhadžeri stal vysokým důstojníkem ISIS.

Stále se mluví o dalším riziku islámského terorismu. Občas se objevují informace, že islamisté mají kořeny v Bosně. Jaká je situace?

Bohužel od začátku války v Bosně získali důležité postavení sunnitští muslimové s podporou Saúdské Arábie a šiíté z Iráku. Války se účastnili mudžahedíny, pašovali se tam zbraně, velkou roli hrály peníze z radikálně islámských zemí. Cíleně tam byli radikalizováni bosenští muslimové. Po válce měl ohromný vliv i tzv. neoosmanismus, což zase pocházelo z Turecka. Dnes se zakořenil i wahábismus.

Islámští extremisté se v Bosně dále rozrůstají, podle neoficiálních statistik je jich už mezi 5 – 10 procenty. Dodnes je sponzoruje Saúdská Arábie, Irák, Turecko. A kvůli vzestupu Islámského státu jejich moc v této zemi dále narůstá. Jejich vliv na bosenské muslimy je obrovský. Etablovali se tam v bezpečnostních strukturách, v armádě, na ministerstvu zahraničí. To je odpověď na otázku, proč tam proti tomu stát nebojuje. Tento vliv radikálního islámu je vidět i podle architektury nově vzniklých mešit. Podle toho, jak mešita vypadá, poznáte, která země její výstavbu a s tím spojené aktivity financuje. Existuje plán tzv. zelené transverzály, jak se dostat až do srdce Evropy. Podle tohoto plánu se postupně dostávají dál do Evropy, například přes Itálii. Pokud se s tím nebude v Evropě nic dělat, naroste to do obrovských problémů.