Je třeba mít představu dlouhodobého rozvoje městské části. To jsou vaše slova. Prozradíte nám svoji vizi Lysolají řekněme za deset let?

Je třeba mít strategický plán, který se dívá do budoucnosti z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého hlediska. Tento plán by měl postihovat všechny oblasti života městské části. Vzhledem k tomu, že jsme však součástí hlavního města, které se někdy tváří jako kraj a jindy zase jako jedna obec, ne všechny oblasti můžeme zásadně ovlivňovat přímo z lysolajské radnice. Jde především o územní rozvoj, který je řízen centrálně hlavním městem, a hlasy jednotlivých městských částí jsou často přehlíženy. Je to velmi aktuální téma především díky právě vznikajícímu novému územnímu plánu hlavního města. Nejenom já, ale většina starostů městských částí je velmi znepokojena průběhem pořizování nového územního plánu i jeho věcnou stránkou. Jak budou Lysolaje vypadat za deset a více let, je tak velmi těžké odhadnout. Každopádně pevně věřím, že naše městská část bude příjemným místem k životu s dobře fungující správou a zachovaným baráčnickým až vesnickým charakterem. Předpokládám, že se podaří dokončit rekonstrukci komunikací a chodníků, uspokojit všechny lysolajské rodiny na umístění dětí do mateřské a základní školy, které budou kvalitními vzdělávacími institucemi s potřebnými prostory, zachovat, či dokonce rozšířit dopravní obslužnost MHD, hasičům a fotbalistům zajistit odpovídající zázemí, zrekultivovat bývalé pískovny a vysázet další zeleň a v neposlední řadě přinést do Lysolaj ještě více kultury a spolkové činnosti.

Je něco, čím se budete muset zabývat ihned?

V letošním roce bychom rádi dokončili přístavbu Základní školy Járy Cimrmana, chybí nám na dofinancování stavby a zařízení interiérů přibližně osm milionů. Připravujeme se tak přihlásit do vyhlašovaných výzev na financování z evropských fondů a hledáme i jiné zdroje.

Plánujete v nejbližší době investice do rozvoje lokality Dolina-Štěpnice? A můžete být případně konkrétnější?

V loňském roce jsme uspořádali dva workshopy s odborníky z oblasti urbanismu, dopravy, životního prostředí, sociální péče i zástupci vedení radnic Prahy-Suchdola, Prahy 6 i hlavního města. Na základě výsledků těchto setkání zpracováváme studii území, která by měla být do léta hotova. Poté budeme celou věc konzultovat s občany a hlavním městem jakožto vlastníkem. Pokud bude panovat všeobecná shoda na projektu, bude přistoupeno k dalším územně plánovacím a právním krokům. Naše představa je, že by zde do 5–7 let mohlo vyrůst sociální bydlení doplněné zástavbou rodinných domů.

Závažným problémem Lysolají je i doprava. Podle vašeho mínění je řešením kombinace několika opatření, většinou však na úrovni hlavního města. Přesto, jaké investice do dopravní infrastruktury plánujete v rámci svých možností?

Páteřní komunikací Lysolajské údolí denně projede v každém směru přibližně 3 500 vozidel, což je na tuto soutěsku, místy ještě terénem zúženou, neúnosné. Obrovským problémem jsou neukázněnost řidičů a nedodržování povolené rychlosti. Z programu BESIP by zde v jednom úseku měly být instalovány bezpečnostní prvky na větší ochranu chodců ve vozovce a v příštím roce by z tohoto programu mělo být financováno zbudování dvou stavebních zpomalovacích prahů v místech přechodů pro chodce. Máme zpracován projekt na úsekové měření rychlosti v ulici Lysolajské údolí, jehož realizovatelnost v současné době posuzuje správce komunikace TSK. Při přípravě projektů rekonstrukce komunikací je pro nás bezpečnost vždy na prvním místě.