„Lidé přistupují k volbám jako k anketě o Českého slavíka,“ to jsou slova filozofa Jiřího Hejlka, který poukazuje na nedostatek osobností v české politice. Souhlasíte s tím, že lidé volí více známé tváře než strany a hnutí?

To určitě nelze takto zobecňovat. Samozřejmě že osobnosti jsou pro rozhodování řadových voličů velmi důležité, ale nejsem si jist, zda ti řadoví občané mají vůbec možnost prostřednictvím sdělovacích prostředků skutečně rozeznat, kdo osobností je a kdo nikoliv.

Jak vnímáte volební neúspěch Pirátů, kteří tak trochu skočili na slaninu koaličnímu partnerovi – hnutí STAN?

Vy už jste to v podstatě sám naznačil. Já to přisuzuji především nezkušenosti Pirátské strany a určité naivitě jejích čelných protagonistů. Ty zkušenosti byly na straně hnutí STAN.

Očekával jste, že se do Poslanecké sněmovny nedostane nikdo ze sociálních demokratů – zástupců naší nejstarší politické strany? Dopadla tak špatně proto, že se zpronevěřila svým letitým ideálům?

Já si myslím, že u ČSSD byl tím hlavním důvodem právě nedostatek osobností. Byli tam jen lidé, kteří se sice dlouho živili politikou, nicméně politiku ve skutečnosti nedělali a pouze se na ní přiživovali... A to sociální demokraty zahubilo.

Co jste říkal na odchod další levicové politické strany – a další tradiční strany – KSČM z vysoké politiky? Cítíte – jako někteří – určité zadostiučinění?

Ne, já po těch 30 let žádné zadostiučinění necítím. KSČM je řadová levicová strana, která by v Parlamentu měla být zastoupena.

Když se podíváte na rozložení sil, tak vidíte, že levice prostě chybí – a ta Sněmovna není vyvážená. Až doposud to bylo takříkajíc padesát na padesát, ale momentálně ta politická struktura a politické klima tak úplně neodpovídá hlasům, zájmům a potřebám voličů.