Francie bude stavět jaderné reaktory jako součást bezuhlíkovosti, aby dokázala regulovat cenu elektřiny a stala se tak více energeticky nezávislou. Rozhodla tak i přesto, že původním směrem byl odklon od jaderné energetiky. Vnímáte to jako správnou cestu? A o čem to vypovídá?

Stavbu nových jaderných bloků rozhodně vítám mnohem více než zabírání úrodných polí panely vydělávajícími solárním baronům. Odklon od jaderné energetiky byl podle mého soudu chybný – a hlavně bez reálné a dostupné alternativy. Já osobně vnímám jádro jako zelený zdroj, který je stabilní – bez ohledu na to, jestli zrovna fouká nebo zrovna svítí slunce – a je finančně dostupný. 

V rámci elektromobilního šílenství, které zachvátilo evropské politiky, bude potřeba velké množství energie. Už nyní jsou její ceny pro spoustu občanů, ale i podniků, na hranici možností – proto se divím, že není tlak na výstavbu elektráren rychlejší. I když některým spekulantům to možná vyhovuje a pár zelených fanatiků si možná přeje, aby lidé doma svítili svíčkami. 

A co to znamená pro Evropskou unii? 

Upřímně, nevím. Poté, co jsem četla, že maltská eurokomisařka má čas psát 30stránkový dokument o tom, jestli je fér používat slovo Vánoce nebo křestní jméno, tak si myslím, že na takové v uvozovkách povrchní záležitosti, jako je dostatek energie, EU vůbec nemá pomyšlení.

Vypadá to, že Francii v tomto podpoří právě Česká republika. Je to správně? A přidají se i další země? 

Česká republika spolu s Francií vyrábí z jádra více než třetinu energie, což nás řadí na přední místa v rámci Evropské unie. Pokud se připojí i ostatní, pak je to jedině dobře.  

Rostoucí ceny energií jsou některými přičítány prodeji emisních povolenek, ze kterých se stala obchodovatelná komodita, ale také ekologickému plánu New Green Deal. Nakolik nesou vinu za zdražování, podle vašeho názoru? 

Jak nesmyslný obchod s emisními povolenkami, tak Green Deal nesou samozřejmě vinu na tom, že ceny energií letí nahoru. A v České republice jsou za to spoluzodpovědné i všechny strany nastupující vládní pětikoalice, ba dokonce s přispěním hnutí ANO 2011, kterému se podařilo z tendru na dostavbu Dukovan vyřadit další adepty. Přitom například ruský Rosatom by uměl dostavět nejrychleji a nejlevněji. 

Je v pořádku, že cena elektrické energie v České republice roste, i když ji vyvážíme do zahraničí? Kde by měla nastat změna? 

Samozřejmě, že to není v pořádku. Chybou je, že se vůbec trh s energiemi liberalizoval. KSČM říká, že infrastruktura a strategická odvětví, kam rozhodně energetika patří, mají být v rukou státu. Sem se neviditelná ruka trhu vůbec nemá míchat. Jestli Rakušané nebo Němci nechtějí jádro, ale několikrát dražší obnovitelné zdroje, tak je to jejich věc, ale nevím, proč by na to měl doplácet český občan. Mimochodem, Rakousko dlouhodobě kupuje energii z České republiky a světe div se, nevadí jim ani to, že je z třetiny vyrobena v jaderných elektrárnách. Hlavně, že je jí dostatek.

Zmíněný New Green Deal čelí také ostré kritice kvůli tomu, že není podložen studiemi, konkrétními řešeními dopadů a podobně. Vy jste poslankyní Evropského parlamentu; můžete čtenářům říci, jak a nakolik se Evropská unie dopady i studiemi zabývá? 

Studie dopadů připravuje Evropská komise ke každé drobnosti, která se schvaluje. Ovšem v případě Green Dealu byla připravena pouze jedna dopadová studie ještě před růstem cen povolenek. Přestože Evropská rada žádala Evropskou komisi, aby připravila dopadové studie na jednotlivé členské státy – ne pouze na Evropskou unii jako celek – tak se tak nestalo. Z Green Dealu se stal fetiš, který se musí prosadit stůj co stůj. Jeho fanatičtí přívrženci dokonce křičí, že by mohl být ještě ambicióznější. Sekají léta útlumu těžby uhlí jako by to byla sportka. Naprosto bez znalosti, do jak zásadních problémů to může miliony lidí uvrhnout.

Stejně tak křičí, dokdy je nutné zničit spalovací motory. Ten, kdo nebude mít na elektromobil, má holt smůlu. A tak liberálové často se ohánějící svobodou diktují, převychovávají a kvótami určují, co může být, a co už nesmí být. Děsivé. Já se považuji za člověka, který má rád zelená řešení, ale Green Deal tak, jak je nyní pojatý, bude mít podle mého  opačný efekt a zdiskredituje všechny poctivé snahy o ekologickou politiku.

Europoslanec Niedermayer a zelené srdce Evropy:

Evropská unie hodlá investovat až 300 miliard korun do projektu Globální vstupní brána, který má nabízet alternativní investice, aby utlumil vliv Číny. Peníze mají putovat do infrastruktury, ekologie, ale i do vědy a výzkumu. Pomohou takové kroky?

Já jsem příznivkyní investic do vědy, výzkumu, infrastruktury a zelených řešení – ne ve smyslu Green Dealu. Ne proto, že by to omezovalo vliv Číny, ale proto, aby se posilovala soběstačnost. Ovšem mám dojem, že Evropská unie investuje více na papíře než ve skutečnosti. Velmi často se bombasticky ohlašují nové investiční projekty, aby se ve finále zjistilo, že jsou to přejmenované projekty přeskupené do nového balíku a znova hezky zabalené.

Nová německá vláda – sociální demokraté, Zelení a FDP – uvedli v koaliční smlouvě, že chtějí z Evropské unie udělat federální stát. Tamní předseda sociální demokracie Martin Schulz na sjezdu strany v Berlíně řekl, že by měla vzniknout „evropská ústavní smlouva“, která vytvoří federální Evropu. Co si o takovém nápadu myslíte? 

Německo zase vystrkuje růžky. Já v tom vidím snahu politicky ovládnout Evropskou unii a pak diktovat zbytku zemí, jak mají fungovat. Bohužel je to trend, který nastolila Lisabonská smlouva. Ta předala velké množství pravomocí národních států Evropské unii. KSČM byla jediná, kdo byl proti ní. Jako jediní jsme rovněž prosazovali referendum. Bohužel i Václav Klaus nakonec podepsal a Lisabonská smlouva vešla v platnost.

A jak se na to dívají vaši straničtí i poslanečtí kolegové v Bruselu? Je to směr Evropské unie, kterým se chtějí vydat? 

Frakce The Left, jíž jsem členkou, je konfederační – je jiná než zbytek frakcí. U nás je vždy hlasování volnější s ohledem na zájmy dané země. Za KSČM mohu říci, že udělám vše pro to, aby tato varianta nenastala.