Jaký je váš názor na stále se zvyšující počet nakažených koronavirem v Čechách za poslední týdny?

Aniž chci úplně bagatelizovat nemoc covid-19, která zde objektivně existuje, tak jsem prostě i přes čísla, která zřejmě porostou, přesvědčen, že nejde o fatální ohrožení zdraví a lidských životů. Když řekneme, že bylo diagnostikováno tisíc úmrtí za šest měsíců, byť ta čísla v zimě porostou, což je obvyklé, tak proti máme zhruba 70 tisíc lidí, kteří zemřeli přirozenou cestou. Nepřijde mi to nijak ohromující číslo. Myslím na zdravé lidi, které nutíme jít se testovat, přičemž testovací kapacity nám nedostačují. Jít na test trvá dva, tři, čtyři dny a podle mne nemá význam, když lidé nemají příznaky.

Navíc když si uvědomíme, že pokud pacient nemá vážný průběh, léčí se nemoc stejně jako běžná chřipka. Obávám se, že jsou to vyhozené peníze. Za tu miliardu korun, co to testování už stálo, a možná více, bych spíše posílil zdravotníky, zdravotnické kapacity, lůžka, ventilátory, to by bylo z mého pohledu rozumnější. Podotýkám, že nejsem lékař, vycházím jen z dat, která máme, tedy ze statistiky.

Když půjdeme dále k tomu, co nám předvádí vláda, nikdy jsem nebyl příliš kritický. Říkal jsem od jara, možná si vzpomenete, že jsme o tom spolu hovořili, že jsem zastáncem švédské cesty. To neznamená žádná opatření, ale opatření, která švédská vláda a jejich epidemiolog nasadili někdy v březnu, nasadili je relativně volně, ale trvají až dosud. Nemění je každý den, každé ráno, každý večer. Neodkládají se tiskovky, aby se představitelé a zodpovědní lidé mohli dohodnout, co se vlastně bude zavádět a zase rušit.

Myslím, že Švédové z toho dnes vycházejí zdaleka nejlépe. Čísla, která zpočátku vypadala špatně, nejsou nijak dramatická. Švédové se s tím sžili, a byť každá ekonomika bude postižena, protože většina zemí je natolik exportně propojená, na švédskou nebude mít koronavirus tak fatální dopady. Například v sektoru služeb a restaurací, kdy to mají Češi každé dva dny jinak, nebo i v sociálních kontaktech.

Lidé už nejsou tak vystrašení, u nás je to podle mne půl na půl. Někdo se bojí velmi a jiní lidé říkají, že už tomu vůbec nevěří a nic nechtějí dodržovat. To je všechno dané hektickými změnami. Zavádění opatření, timing, neustálé změny… to už prostě nebudí důvěru, lidé to možná přestávají akceptovat, a to je prostě velká chyba.

Podle posledního veřejného průzkumu CVVM klesla důvěra Čechů v přínosnost těchto opatření z 86 na 48 procent. To znamená téměř o polovinu. Podle vás za to tedy mohou chaotická opatření a postup vlády?

Podle mne jsou dva efekty. Ten chaotický postup vlády k poklesu důvěry významně přispěl. Nezlobte se na mě, ale poslední scénka, kdy se prohlásí velký projev nového ministra, gurua přes opatření, na osmou hodinu. Pak se odloží a je někdy ve večerních hodinách, to už nemůže budit žádnou důvěru. Kdyby to byl výbuch atomové bomby, ale tady je situace známá už od jara a tiskovka se odkládá o dvě hodiny, aby si objasnili, co se má dělat. Nikdo soudný tomu už nemůže věřit.

Druhý efekt je, že lidí s osobními zkušenostmi či blízkého okolí na jaře nebylo mnoho. Těch pár lidí, co byli nakažení, pomalu nikdo nepotkal. Dnes už mám ve svém okolí až desítky lidí, kteří nemoc prodělali a prošli jí relativně v pořádku. A vím i o úmrtí na covid-19, ale šlo o člověka, kterému bylo přes 80 let po onkologickém onemocnění, a je mi ho samozřejmě líto, ale obávám se, že opatření budou mít za následek mnohem více obětí, které ovšem nikdo nespočítá. Zastavíme běžnou péči, lidé se budou bát chodit k lékaři, stoupl počet sebevražd, to jsou všechno důsledky, kterým jsme se mohli vyhnout, kdyby opatření byla zavedená a vytrvalá jako v poměrně neměnném stadiu i celé léto.

Školy měli ve Švédsku otevřené stále. Už vidím problémy v naší nemocnici s personálem, protože menší děti musí někdo hlídat, jsou to většinou sestry, které potřebujeme. Celé je to podle mne nedomyšlené a mohli jsme se dávno poučit z vývoje.