Válka v Sýrii se nebezpečně vyhrotila jako v dobách studené války, když na jedné straně, jako například v minulosti ve Vietnamu, bojují Rusové a na té druhé Američané. Neobáváte se, že by se v tomto konfliktu, ve kterém jde o získání vlivu na Středním východě, mohly do sebe nakonec pustit i USA s Ruskem, a to třeba i díky banální chybě vojenských pohlavárů, kteří ovládají chod různých systémů zbraní, jak se toho bojí někteří bezpečnostní experti?

V každém válečném konfliktu je vysoká míra rizika jeho rozšíření. Pokud jsou přítomny vojenské složky dalších zemí, existuje i určité riziko, že dojde k nechtěné konfrontaci. Něco takového, i když nejsem v tomto směru expertem, se asi může stát. Na druhou stranu věřím, že obě strany jsou si vědomy uvedeného rizika a učiní maximum pro to, že se vyvarují nechtěného. A pokud by i došlo k nešťastné události, že by ihned vstoupily obě strany v jednání s cílem zabránit eskalaci. Podotýkám však, že je to Rusko, které v místě disponuje početnými vojenskými silami a pouští do éteru výhrůžný jazyk.  

Rusko-americká zářijová dohoda o příměří v Sýrii předpokládala, že umírněná opozice se od teroristů, jako je Fronta dobytí Levanty, oddělí, což se nestalo, a Rusko z toho viní USA, které měly tento bod dohody zajistit. Teď Rusko schytává kritiku za intenzivní bombardování Aleppa. Byla tohle strategická chyba Ruska, nebo prostě lze postupovat jen silou? A co si myslíte o úvahách zavést kvůli tomu další sankce proti Rusku? 

Bohužel Rusko si počíná velmi nevybíravě a podle řady zdrojů zasahuje společně se syrskými jednotkami civilní cíle v rozsahu téměř bezprecedentním. Nejde jen o Aleppo, ale o humanitární konvoj a další. Když už povětšinou zdrženlivá Organizace spojených národů používá takto silná slova, tak už musel přetéct pohár tolerance. Vím však, že ani to mnohým nestačí k otevření očí, přitom kdyby sami byli v takto svízelné situaci, volali by po pomoci a sankcích. Co se týká sankcí, nejde o sankce proti Rusku, ale o sankce cílené vůči subjektům, které jsou za akty spojené se sankcemi zodpovědné. Vím, že sankce mají u nás své odpůrce, ale mezinárodní zločin nelze tolerovat. Měl jsem jednání s několika ruskými opozičními politiky a ti sami říkají, že ustoupit od sankcí by bylo trestuhodné a Putina by to jen pobídlo k dalším válečnickým choutkám. V tuto chvíli nejsem zastáncem posílení sankcí vůči ruským subjektům, dávám přednost politickým jednáním vedoucím k novému příměří. Ale vidím důvod k vyhodnocení zodpovědnosti za porušování příslušné rezoluce OSN a případnému následnému jednání o příslušných sankcích, primárně vůči zodpovědným syrským místům, ale možná nejen vůči nim. Zejména pokud zmíněné aktivity budou pokračovat.  

Rusové v odvetě za zrušená jednání v Sýrii pozastavili platnost dohody o jaderném odzbrojování z roku 2000. Putin to vysvětlil důvodem, že USA vyvíjejí proti Rusku nepřátelské akce. Zmíněnou dohodu tehdy kvitovaly s povděkem všechny demokratické vlády světa a považovaly ji za potvrzení definitivního ukončení studené války. Co to tedy může znamenat? Je to jen další silácké Putinovo gesto, anebo se znovu blížíme mílovými kroky ke studené válce číslo dvě?

Spíše si myslím, že je to to první, co uvádíte ve své otázce, ale další silácká gesta a výhrůžky nás mohou posouvat dále k výraznému ochlazení.