Svého času jste byl u založení a realizace projektů iniciativy Vyměňte politiky.cz. Měl byste po roce a čtvrt života s koronavirem v Česku chuť politiky vyměnit?

Vyměnit politiky nestačí, je potřeba změnit systém. V globálu jsou politici jen loutky korporací. Jsme svědky přechodu od plutokracie ke korporátnímu fašismu. Koronavirus není náhoda, je to globální projekt, jehož cílem je nastolení celosvětové diktatury. K tomu je potřeba dostat na dno Evropu a severní Ameriku – především její střední třídu, která je, a vždy byla, nositelem touhy po svobodě, pracovitosti, vynalézavosti... Proč to nevidíme? Protože totalita vždy přichází v novém kabátě a společnost nemá na její novou verzi vybudovanou imunitu.

Pokud vám to připadá přitažené za vlasy, přemýšlejte o těchto slovech George Orwella: „Války jsou vedeny elitami proti svým vlastním poddaným... s cílem udržet a přetvořit hierarchickou společnost tak, aby sloužila jejich vlastním zájmům.“ „Diktatura se nenastoluje proto, aby se zabezpečila revoluce. Revoluce se dělá, aby se zabezpečila diktatura.“

Čekal jsem od vás kritiku vládní garnitury, ta ale nepřišla. Co opoziční politici, nepřispěli i oni výraznou měrou k podzimní kruté vlně pandemie, když si v čele s Miroslavou Němcovou z ODS a Dominikem Ferim z TOP 09 uspořádali na Karlově mostě hostinu a slavili konec koronaviru, čímž inspirovali spoustu lidí k tomu, aby ochranná opatření už nebrali vážně?

Nejspíše šlo o obyčejné sbírání volebních bodů a vymezování se vůči Babišovi. Možná k tomu i byly třeba nevědomky přijaty „notičky“ shora.

Přes dvě desítky let se pohybujete v oblasti strategického poradenství a netajíte se základní myšlenkou, kterou se řídíte, že prioritní je dělat „správné věci“. Dal by se tenhle přístup aplikovat i na to, co nás postihlo, a pokud ano, jaké „správné věci“ se daly na ochranu společnosti během pandemie dělat? Bylo nutné natolik přiškrtit ekonomiku, jak se stalo?

Je to zajímavá otázka, ale vzhledem k výše uvedenému čistě hypotetická. Loutky – vláda i opozice – nemají možnost rozhodovat. Nastíním bez ambice dotknout se všech podstatných témat jen několik myšlenek, co by skutečně svéprávná vláda mohla řešit:

Existující pandemický zákon předpokládal decentralizované řešení, teoreticky až na úroveň obcí; nebyl ale vůbec využit a vše se dělo přísně centrálně a celoplošně.

Decentralizované řešení by přitom vtáhlo občany do spolupráce a mnohdy by pak stačila doporučení a zdravý rozum, ne vynucovaná, často nesmyslná opatření.

Nebyl vůbec brán v potaz sociologický, sociální a psychologický dopad lockdownu. Kolaterální ztráty na životech, zdraví, kvalitě vztahů, pracovní morálky, vzdělání a výchově dětí jsou a asi i zůstanou tabu.