Již několik týdnů jezdíte s kampaní SPD po Kraji Vysočina. Co jsou z vašich zkušeností ty hlavní problémy, které lidi trápí?
Je tu obrovský nedostatek pediatrů, dětských zubařů a lékařů obecně. Třeba v Jihlavě je to velký problém, který se samozřejmě dotýká těch nejmenších. Je to věc, která je zásadní i pro jejich další život, prevence zubních kazů a vůbec, preventivní péče o předškolní i školní děti prostě není!
Dalším velkým problémem, který se kraje dotýká, je dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech. Je to velká akce, novináři píší o tom, že je to zakázka století, létají kvůli tomu ministři do Bruselu, ale v praktické rovině by se k té stavbě měla už teď připravovat infrastruktura a zatím se tedy nic moc neděje.
Kraj by měl mít zájem i z bezpečnostních důvodů, aby se na stavbu, která má trvat mnoho let, přesunuli dělníci i s rodinami a nebyli tu sami. Ale to samozřejmě znamená, že se tu musí pro ně připravit nejen bydlení, ale také občanská vybavenost. Školy, školky, zdravotnická péče, služby. Samozřejmě posílení bezpečnostních složek v okolí výstavby.
Stát sice na tuto přípravu stavby nějaké peníze alokoval, moc velká částka to není, ale hlavně na to není příliš času a pořád se nic neděje. Digitalizace stavebního řízení „MADE-IN PIRÁTI“ tomu nasadila korunu.
S jadernou výstavbou souvisí i otázka úložišť odpadu. Vytipovány byly čtyři lokality, z toho dvě jsou na Vysočině. Mělo se k tomu v dotčených obcích konat referendum, což ale vláda v atomovém zákoně zvrátila. Je to velmi zvláštní, když si vzpomenu, jak mají plná ústa demokracie.
Samozřejmě že krajů se dotýkají i celostátní témata. Letos se řešilo financování samosprávy, krajské i obecní, v souvislosti se škrty ministra Stanjury. Je zřejmé, že pokud budou znovu zvoleni hejtmani z pětikoalice, tak se budou držet vládní linie a bude to mnohdy ke škodě občanů v krajích. Letos si to všichni vyzkoušeli se zdražením daně z nemovitostí na vlastní kůži…
Co říkáte na čtyřleté působení hejtmana Schrecka z ODS?
Ono to opticky vypadá, že se za ty čtyři roky krajům přidalo, protože rozpočtová určení daní jsou v krajích nominálně vyšší až o 25 %. Ale problém je s tím, jak ty peníze investovat. Na to musejí být připravená stavební a výběrová řízení, což tedy na Vysočině moc nejsou. Naposledy jsme to viděli u tendru na krajského autobusového dopravce. Zpochybnění vítěze a nové „přehodnocení“ nabídek.
Letos je také v řešení korupční kauza v krajské nemocnici, jejího ředitele dokonce zadržela policie. Je samozřejmě otázka, co dělal kraj, který by měl kontrolovat hospodaření i výběrová řízení v zakázkách pro nemocnici.
Psali jsme:
Kraj Vysočina je pro mnohé spojen hlavně s dálnicí D1. Je tato komunikace pro kraj spíš přínos, nebo prokletí?
Jakákoliv komunikace je pro kraj vždycky přínos. Určitě je dobře, že se D1 opravila. Čekal jsem ale, že v některých nejexponovanějších místech by při takto velké rekonstrukci přibyl pruh, což se bohužel nestalo.
Celkově by výstavba silniční a dálniční sítě měla dostat zelenou. Kdyby se třeba konečně dostavěla „severní páteřní“ D35 z Hradce do Olomouce, tak by to D1 a Vysočině samozřejmě velmi ulevilo.
Odstraňování emisí a čistější vzduch, to vše stojí za vizemi Green Dealu, který má zásadně proměnit evropskou ekonomiku. Ministr dopravy Kupka mluví o tom, že se budou emise automobilů kontrolovat přímo na dálnicích a mnohem přísněji, má k tomu být zřízena nová dálniční inspekce. Jak se na toto téma díváte zrovna vy z Vysočiny, kde máte negativní dopady dálnice takříkajíc z „první ruky“?
Co se týče Green Dealu, SPD je proti naprosto nesmyslným opatřením ve vztahu k emisím CO2. Je to plyn, který je potřebný pro všechny zelené rostliny a stromy, které pomocí fotosyntézy vyrábějí kyslík a zbylé složky ukládají do své hmoty. Bez CO2 by nebyl na planetě život. Pan Kupka nejspíš nepochopil učivo šestého ročníku základní školy z 80. let minulého století. Pavel Liška to komentuje na YouTube takto:
Honění řidičů kvůli tomu, že mají starší auto, je pro nás nepřijatelné. Auta z konce devadesátých let či přelomu století obvykle tehdejším normám bez problémů vyhovují. Na VUT v Brně dokonce v konečném důsledku v běžném provozu naměřili emisní hodnoty méně nebezpečné životnímu prostředí než u nejpřísnějších Euro 6 se stejným průběhem kilometrů. Z vlastní zkušenosti usuzuji, že vozidla vyrobená po roce 2000 jsou poměrně spolehlivá, která při své antikorozní úpravě vydrží dlouhá léta. Jejich „uhlíková stopa“ je i díky jejich životnosti mnohdy nižší než u nejnovějších elektromobilů, které svým požárním potenciálem a vzniklou kombinací toxických emisí jedů při možném hoření jen dokreslují nesmyslnost cesty, kterou poručila EK. „Stejně tak jako soudruzi chtěli poručit větru a dešti...“
Já nepochybuji, že STK fungují podle předpisů, i když samozřejmě nelze vyloučit selhání jednotlivců, ale to se může stát kdykoliv.
Má část českých řidičů kvůli emisím nahánět nějakým úřadem či inspekcí, co si pan Kupka za další peníze daňových poplatníků zřídí, přitom nám tu jezdí skoro třicet tisíc ukrajinských aut, která vůbec žádnou technickou, emise a povinné ručení mít nemusejí?
Třicet tisíc, pane poslanče? A toto číslo čerpáte odkud?
Oni se teď už musejí alespoň evidovat, i když ta databáze vznikla až na konci roku 2023 s povinností zaregistrovat vozidlo do pololetí 2024. Já na to upozorňoval ministry dopravy i vnitra dlouho, od března 2022.
Zatím to bohužel ukrajinští řidiči příliš neplní.
Vzhledem k tomu, že mám obvod na Vysočině, tak samozřejmě po dálnici D1 pracovně jezdím a vídám těch ukrajinských aut docela dost. A některá jsou výrazně starší a „problematičtější“ než vozidla českých řidičů, která tu chce pan Kupka svou novou inspekcí nahánět.
Když už jsme začali o Ukrajincích, tak jejich integrace se v posledním volebním období stala velmi důležitým tématem a velkou výzvou pro regiony. Jak to zvládala Vysočina?
Docela dobře. Je ale třeba říci, že se tu pro to nastavily velmi výhodné podmínky. Třeba bydlení Ukrajinců je rozpočtově sponzorované velmi výhodně, na účet českých daňových poplatníků.
Vláda se chlubí, jak se tu Ukrajinci zapojili do práce a vytvářejí HDP a odvody do sociálního a zdravotního pojištění. Před válkou tu pracovalo podle statistik ČSÚ přibližně 160 tisíc Ukrajinců. Teď slyšíme, že v ČR je uprchlíků z Ukrajiny téměř 400 tisíc, a přitom jich podle statistického úřadu pracuje 120 tisíc. Ostatní jsou v režimu mezinárodní ochrany jako zranitelná skupina.
Je zřejmé, že struktura uprchlické vlny je taková, že zhruba třetina jsou děti, třetina ženy a třetina muži. Takže bych očekával, že do statistik pracujících se to propíše více.
Náklady na podporu bydlení uprchlíků a také na sociální dávky, které jsou v ČR vypláceny, jsou vysoké a značně zatěžují rozpočet. Přitom česká matka samoživitelka je na tom mnohem hůř a nemá nárok…
A pak sledujeme informace, že uprchlíci v režimu mezinárodní ochrany si jezdí na Ukrajinu na dovolenou, a dokonce dotovanými spoji. To považuji za velmi kontroverzní. Pokud se jezdí na dovolenou z ČR do Lvova za 499 korun nebo do Kyjeva za 899, tak se jen ptám, zda se jezdí na dovolenou do válečné zóny, nebo se jedná o turistiku pro dávky.
Kandidujete v Kraji Vysočina na hejtmana, co byste na závěr vzkázal voličům?
Pokud Fialova vláda systematicky ničí naši zemi a její občany, je třeba začít výměnou jejích prodloužených stranických chapadel na všech úrovních. Je to referendum o nejhorší vládě od roku 1989. Jen ti, kteří přijdou volit 20. a 21. 9. 2024, rozhodnou!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Máme dostavovat Dukovany?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
Ukrajinci
Informace pro ukrajinské občany na území ČR v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině na leznete na oficiálních stránkách MV ČR. MV ČR také pro tento účel zřídilo samostatný portál. Základní informace o ukrajinské diaspoře v České republice naleznete na těchto stránkách.
autor: Jakub Vosáhlo
