Jaké události na domácí politické scéně byly podle vás v roce 2016 klíčové?
Na domácí politické scéně se toho moc nestalo. Nevím, jestli zavedení EET lze považovat za něco zlomového, nejspíše ne. Návštěva čínského prezidenta nebyl opět nějaký zlomový okamžik, pouze zapříčinila fanatickou reakci opozice. Zlomové věci se staly ve světě a na nás budou mít vliv teprve postupně.
Je u nás skutečně ohrožena demokracie tandemem Babiš–Zeman, a staneme se satelitem Ruska, nebo Číny? Nebo není u nás naopak ohrožena demokracie vměšováním Bruselu. Berlína a Washingtonu?
Demokracie je ohrožena sociálním jevem „odloučení“, což je vlastně jakási separace jednotlivce od společnosti na základě výchovy k individualismu a k nenávisti k vlastnímu národu a státu. Projevuje se neustálými hádkami, neschopností založení velkých lidových politických stran, nesouladem cílů a zánikem národní jednoty. Celý proces globalizace jde proti demokracii, státy ztrácejí pravomoci a tím zvolené orgány se stávají jaksi zbytečnými, vládu přebírá unijní administrativa a oligarchové, kteří koupí strany a organizace. K tomu přispívá i zánik střední třídy a jejího bohatství. Naše politika to pouze reflektuje.
Babiš využívá úpadku demokracie a v podstatě můžeme být rádi, že na jeho místě není zahraniční oligarchie schovaná třeba za nějakou líbivou organizaci. Věřit mu ovšem zcela oddaně nelze. Pokud budou vládnout naši oligarchové, zahraničí se na vládě přímo podílet nemůže, může jen zvnějšku nějak hrozit a vydírat.
Jaké věci považujete za klíčové v zahraničí?
V zahraničí je klíčový antiglobalizační proces. To už začalo jakýmsi separatismem v Polsku a v Maďarsku, nacionalizačními procesy ve všech evropských zemích, které se dostaly v Británii přes hranici 50 procent. Totéž je i zvolení Donalda Trumpa.
Rok 2016 přinesl několik převratných a pro mnohé nečekaných změn. Především jde o brexit a vítězství Donalda Trumpa, který byl ještě na počátku primárek obecně považován za outsidera. S Británií mimo EU se už tak nějak všichni smířili, ale jaké konkrétní důsledky pocítíme?
Nastává zápas nacionalistů s globalisty. V letošním roce vlastně jaksi přetekla hráz. Demokracie přece jen zafungovala a lidé rozhodli, že už se nenechají balamutit globalisty. Je to jen poslední vzpruha umírajícího nacionalismu, nebo je to začátek jeho obrody a vítězného procesu? Nevím, jaké konkrétní důsledky pocítíme, ohledně brexitu asi nic podstatného, spíše záleží na tom, jak budou antiglobalizační síly postupovat dále.
A pokud jde o Trumpa, už bylo oznámeno, že ministrem zahraničí se stane Rex Tillerson, označovaný jako „proruský“, například je proti sankcím. Co všechno může Trumpova vláda přinést světu a potažmo i nám, České republice? Skončí svět, jaký jsme dosud znali, jak někteří tvrdí?
Starý svět, který bychom mohli nazvat „americký mír“, určitě končí. Trump reálně uznal opoziční síly Číny, Ruska a islámských šejků, a tím i to, že se opět vytvořil multilaterální svět. Lépe je vést jednání. Pokus rozvrátit Rusko a získat ruské přírodní bohatství do rukou západních oligarchů ztroskotal a naděje, že se to změní, už umřela. Čína by to už stejně nedovolila, i kdyby to snad ještě šlo. Předvídat ovšem něco konkrétního nelze, pouze už USA nebudou dělat bezplatného „ochránce“ evropských národů.
Dočkáme se výrazné „ruské stopy“ v politice budoucího prezidenta Donalda Trumpa?
Zatím převládala politika „zničení Ruska“ obchodní válkou. Sankce a zablokování vkladů. Budou evropské státy opravdu tak hloupé, že by z ideologických důvodů nekupovaly levný ruský plyn a ropu, ale drahý americký kapalný plyn a arabskou ropu, která by se stala monopolní a neúměrně drahou? Co když Rusko a Čína vytvoří zlatý standard na svoje měny a odmítnou dolar? Trump zřejmě vyhodnotil, že konfrontace není cesta. Pro nás je to výhoda, nejspíš nebude obchodní válka, která nás poškozuje.
Putin se na Trumpovo vládnutí jistě náležitě připravuje, a přestože ruská ekonomická situace je stále krizová, popularita šéfa Kremlu stoupá do rekordních výšin. Co čeká Evropu? Mají se menší státy, včetně třeba i Česka, obávat, že budeme „novou“ Amerikou obětováni a skončíme v ruské sféře vlivu, jak varují mnohé komentáře?
Trump nás určitě nepustí rovnou do Putinova chřtánu, ale bude za ochranu něco chtít. Další blok Temelína od americké firmy? Kupovat drahý americký kapalný plyn místo ruského? Výzbroj armády čistě od amerických firem? Protiraketovou základnu? Být politikem, připravím se na tato jednání. Ale hlavně musím vyhodnotit, do jaké míry ruská vojenská hrozba existuje a co je ve hře. To je velmi náročné. Přitom si myslím, že současná vláda je docela schopná obstát. Bude tam ovšem také v příštím období? Přitom ANO je v tomto velmi nevyjasněný politický projekt.
Experti předpovídají, že z Trumpova vítězství se rozhodně neraduje Ukrajina, kterou nový americký prezident hodí přes palubu a přestane ji podporovat. Tedy, co se stane s Ukrajinou? Krym je patrně nevratný, ale co konflikt na východě země a stav Ukrajiny jako takové, kde téměř nic nefunguje, nejsou peníze, není tam vlastně nic?
Na Ukrajině vládnou nacionalisté a jejich bojůvky nedovolí svobodné volby, zastraší každou opoziční sílu. Janukovič je stále ve hře jako síla, která by mohla Ukrajinu sjednotit opět jako stát samosprávných regionů. Kdo ovšem zničí nacionalistické ozbrojence a udělá opravdu svobodné volby pod mezinárodní kontrolou? Krym je nevratný zcela určitě. Vývoj na Ukrajině opravdu nelze předvídat. Trump nebude mít zájem v tom něco dělat, jedině výměnou za nějaké ruské ústupky.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík