Co si myslíte o výpadu amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Německu, které je podle něj ruský „zajatec“, neboť platí Ruské federaci miliardy a miliardy dolarů za zemní plyn, takže by se jeho energetickou závislostí na „nepříteli“ mělo zabývat NATO? Copak lze s ohledem na německé odmítnutí jaderné energie a výstavbu plynovodu Nord Stream postupovat jinak a zvažovat dovoz amerického zkapalněného plynu z břidlicových ložisek?
Vzpomínáte, jak spekulanti slavili, když Trump vyhrál? A jak ekonomové burcovali na poplach, že to je nějaké popletené, že přeci Trump straší obchodní válkou, takže není co slavit? Už teď je jasné, že Trumpova léčba americké ekonomiky je tím typem léčby, jejímž vedlejším účinkem je smrt. Za úvahu nyní nestojí ani tak to, jaké odvětví bude americkým uvalením cel zasaženo, jako spíš jaká cla budou uplatněna. U 10 procent to zůstat nemusí.
Výpad Trumpa proti Německu do toho obrázku přesně zapadá: Trump snad zastydnul kdesi ve studené válce. Pokus tlačit na Rusko třeba tím, že od něj Evropa nebude kupovat plyn, je nejen nesmyslný, nejen pro Evropu destruktivní, ale hlavně zcela kontraproduktivní. Rusko by pak mohlo zareagovat pouze tím, že se víc prováže s mnohem nebezpečnějšími trhy, víc se upne k oblasti Perského zálivu, k Číně a podobně. A to nebude pro Evropu žádná výhra.
Bohužel, musím konstatovat, že Trump svým rozpoutáním obchodní války může světovou ekonomiku globálně uvrhnout do recese a svou vlastní americkou ekonomiku tím může citelně poškodit. Nehledě na to, jak to ekonomicky poškodí nás jako střední Evropu.
Česká republika patří mezi vícero členských států NATO, které neplní svůj závazek vydávat na své obranné výdaje dvě procenta hrubého domácího produktu. V roce 2013 byl náš výdaj 1,03 procenta a 42 miliard korun, na rok 2019 je plánován na 1,17 procenta a 65,6 miliard korun. Co by pro Česko znamenalo, kdyby muselo už od příštího roku plnit požadavek na ta dvě procenta a vydat 112 miliard korun na obranu, na jakých jiných výdajích by se těch téměř padesát miliard mohlo ušetřit? A jakou zátěží by pro ČR byl nově zmíněný dlouhodobější cíl čtyři procenta HDP?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník