Co si myslíte o výpadu amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Německu, které je podle něj ruský „zajatec“, neboť platí Ruské federaci miliardy a miliardy dolarů za zemní plyn, takže by se jeho energetickou závislostí na „nepříteli“ mělo zabývat NATO? Copak lze s ohledem na německé odmítnutí jaderné energie a výstavbu plynovodu Nord Stream postupovat jinak a zvažovat dovoz amerického zkapalněného plynu z břidlicových ložisek?

Vzpomínáte, jak spekulanti slavili, když Trump vyhrál? A jak ekonomové burcovali na poplach, že to je nějaké popletené, že přeci Trump straší obchodní válkou, takže není co slavit? Už teď je jasné, že Trumpova léčba americké ekonomiky je tím typem léčby, jejímž vedlejším účinkem je smrt. Za úvahu nyní nestojí ani tak to, jaké odvětví bude americkým uvalením cel zasaženo, jako spíš jaká cla budou uplatněna. U 10 procent to zůstat nemusí.

Výpad Trumpa proti Německu do toho obrázku přesně zapadá: Trump snad zastydnul kdesi ve studené válce. Pokus tlačit na Rusko třeba tím, že od něj Evropa nebude kupovat plyn, je nejen nesmyslný, nejen pro Evropu destruktivní, ale hlavně zcela kontraproduktivní. Rusko by pak mohlo zareagovat pouze tím, že se víc prováže s mnohem nebezpečnějšími trhy, víc se upne k oblasti Perského zálivu, k Číně a podobně. A to nebude pro Evropu žádná výhra.

Bohužel, musím konstatovat, že Trump svým rozpoutáním obchodní války může světovou ekonomiku globálně uvrhnout do recese a svou vlastní americkou ekonomiku tím může citelně poškodit. Nehledě na to, jak to ekonomicky poškodí nás jako střední Evropu.

Česká republika patří mezi vícero členských států NATO, které neplní svůj závazek vydávat na své obranné výdaje dvě procenta hrubého domácího produktu. V roce 2013 byl náš výdaj 1,03 procenta a 42 miliard korun, na rok 2019 je plánován na 1,17 procenta a 65,6 miliard korun. Co by pro Česko znamenalo, kdyby muselo už od příštího roku plnit požadavek na ta dvě procenta a vydat 112 miliard korun na obranu, na jakých jiných výdajích by se těch téměř padesát miliard mohlo ušetřit? A jakou zátěží by pro ČR byl nově zmíněný dlouhodobější cíl čtyři procenta HDP?

Předpokládám, že opět narážíte na Trumpovo tvrzení, že – dle něj – údajně členské země NATO urychleně zvýší výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu a že po dosažení tohoto cíle lze jednat o dalším navýšení s tím, že „správné číslo“ podle něj představují čtyři procenta HDP, což „shodou okolností“ téměř odpovídá výdajům USA.

Já si umím představit, že v přítomnosti amerického prezidenta to přímo na proběhlém summitu některé státy sice odkývly, nicméně reálně si neumím představit, kde by na to například Česká republika vzala. Pro ČR by to znamenalo zvýšit výdaje na armádu téměř čtyřikrát. Na obranu přitom letos půjde 58,9 miliard korun. Nevím, kde by měl jakýkoli budoucí ministr vzít zhruba 150 miliard a nezvýšit o ně deficit rozpočtu, když už nyní má rozpočet deficit 50 miliard korun. Považuji to za čirou fantazii.

Před týdnem vzbudila u našich čtenářů bouřlivé reakce vaše poznámka, že problém českého státního rozpočtu nevidíte na straně příjmů, ale výdajů, a především to, že za alarmující považujete růst výdajů o 28,1 procenta u položky neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím. Neziskovky mají na letošní rok přislíbeno ze státního rozpočtu 15 miliard, za první pololetí inkasovaly už takřka 11 miliard. To vám pro více než 130 tisíc neziskovek připadá moc?

Popravdě mě překvapuje, že to budí takové reakce… Jako by to byl nějaký můj „objev“. Přitom šlo jen o citaci z tiskové zprávy Ministerstva financí. Z toho je mimochodem vidět, jak těmto zprávám málokdo věnuje pozornost, snad že jsou psané příliš složitým jazykem. Kolik ještě je asi takových zpráv, které ministerstva zveřejní, ale veřejnost jim nevěnuje pozornost, dokud jim je nějaký analytik „nepřeloží“?

Ale k vaší otázce: Kolonka „neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím“ je mnohem širší než jen představa nějakých politických či gendery se zabývajících neziskovek, jak si mnozí lidé myslí. Patří sem i takové organizace, jako třeba hasičské spolky a další. To za prvé.

A za druhé, nejde o ABSOLUTNÍ výši vyplacených peněz pro neziskové a podobné organizace. Jde o RELATIVNÍ meziroční NAVÝŠENÍ. Jde zkrátka o to, že nevidím důvod, proč by tyto výdaje měly z roku na rok tak zásadně růst. To jsou zkrátka přesně ty důvody, proč se dlouhodobě nedokážeme zbavit schodku státního rozpočtu.

V noci ze středy na čtvrtek získala důvěru druhá vláda Andreje Babiše. Vzhledem k tomu, že se kurz koruny v reakci na tuto událost hýbal jen minimálně, je to z pohledu domácí měny opravdu jen okrajová záležitost?

Ano, z pohledu kurzu měny to dnes už v podstatě je jen marginální záležitost. Ještě před patnácti či deseti lety kurz koruny na takovéto zprávy reagoval často i bouřlivě. Ale dnes už jsme jako země zařazeni v hlavách investorů mezi státy, které jsou víceméně stabilní, nehrozí u nich, že by výsledek voleb nebo sestavení vlády vedlo ke krádeži zahraničních investic – a proto není nutno nějak hystericky na jakoukoliv politickou zprávu reagovat. Svým způsobem to je vlastně dobrá zpráva, protože to ukazuje, že jsme v zahraničí vnímání jako stabilní a bezpečná země.