Turecký velvyslanec Bigali: Nesouhlasíme s politikou Ruska na Ukrajině. A ropu od IS nekupujeme. To není pravda

15.03.2015 8:35 | Zprávy

ROZHOVOR Terorismus nemá náboženství, rasu či ideologii. Terorismus je jen terorismus. Bojovníci Islámského státu nejsou pravými muslimy. Takto hovoří velvyslanec Turecké republiky v Česku Ahmet Necati Bigali. Vyjadřuje také zklamání nad tím, že Turecko nebylo doposud přijato do Evropské unie.

Turecký velvyslanec Bigali: Nesouhlasíme s politikou Ruska na Ukrajině. A ropu od IS nekupujeme. To není pravda
Foto: Hans Štembera
Popisek: Velvyslanec Turecké republiky Ahmet Necati Bigali

Jaký máte vztah k prvnímu prezidentovi Turecké republiky Mustafu Kemalovi?

Mustafa Kemal Atatürk je náš národní hrdina. V roce 1923 založil moderní Tureckou republiku. Modernizoval zemi, nastartoval nespočet reforem, například arabské písmo nahradil latinkou. Navždy zůstane velkým lídrem tureckého národa a naší republiky.

Také z Turecka vytvořil sekulární stát. Současnému prezidentu Recepu Tayyipovi Erdoganovi opozice naopak vyčítá, že zemi vrací se svou pronáboženskou politikou do dob Otomanské říše. Co vy na to?

Nemyslím si to. Doby Otomanského impéria jsou dávno za námi. Nyní máme republiku a sekularizace, tedy rozdělení náboženských od státních záležitostí, platí. V Turecku s tímto modelem nemají lidé problém. U nás žije devětadevadesát procent muslimů, ale stát je sekulární a nemá náboženství. Máme i židovskou či křesťanskou komunitu, ale i arménskou menšinu.

Proč neuznáváte Kurdy jako státní menšinu?

Od dohody z Lausanne v roce 1923 máme tři náboženské menšiny. Židovskou, arménskou a řeckou v Istanbulu. Akceptujeme kulturní identitu Kurdů, ale neuznáváme je jako menšinu. Mohou mluvit mateřským jazykem, mají Kanál 6, což je stanice státní televize, kde se hovoří jen kurdsky. Mohou zakládat některé soukromé školy v kurdštině, v parlamentu mají svou stranu a tak dále. Mají rovná práva s ostatními lidmi. Stát je nediskriminuje. Nicméně jsme jedna země, jeden národ a naším oficiálním jazykem je turečtina.

Takže autonomie Kurdů je takovým hraničním kamenem možností turecké politiky?

Ano. Kurdská autonomie není na pořadu jednání. Na druhou stranu mají Kurdové v parlamentu kolem sto padesáti zástupců. V politice se dostávají do vysokých funkcí, třeba na posty premiéra či náčelníka generálního štábu. Nicméně Strana kurdských pracujících (PKK) je teroristická organizace a označuje ji tak i Evropská unie, USA a OSN. Samozřejmě, že v Turecku nebudeme akceptovat teroristické činy. Proto představitele PKK vyzýváme, aby zastavili teroristické aktivity a šli cestou dialogu. Mohou přeci bojovat na politickém kolbišti.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Podrývají naši demokracii lživou propagandou a falešnými sliby

Dobrý den, jestli vás chápu dobře, považujete se za demokraty. Přijde vám ale demokratické a také nějak prospěšné, když haníte všechny, kteří mají jiný názor než vy? Mám také dojem, že tato vláda se s těmi, co mají jiný názor vůbec nebaví, jen je onálepkuje. To myslíte, že je ta cesta, jak čelit pro...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„To už rovnou mohli chválit soudruha prezidenta.“ Vyoral a angažovaná otázka z AZ kvízu

16:32 „To už rovnou mohli chválit soudruha prezidenta.“ Vyoral a angažovaná otázka z AZ kvízu

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA - Komentátor se věnoval „moderní“ otázce v populární soutěži AZ kví…