Prezident Miloš Zeman navrhl, aby se zrušily koncesionářské poplatky České televizi. Oproti tomu generální ředitel ČT Petr Dvořák prohlásil, že nejjednodušší by bylo vybírat peníze od každé domácnosti. Tedy i od té, kde nemají televizi. Jak to vidíte vy?

Nejlepší by bylo poplatky zrušit a financovat ČT například z pevného podílu z vybraného DPH, jako je to v Polsku. Potom by ředitel ČT nemusel dolézat za politiky. Vždy, jak by rostl výběr DPH, měla by více peněz i ČT a její ředitel by se nemusel o nic doprošovat u politiků. Naopak při krizi by přirozeně klesl i rozpočet televize. Otázka druhá je, jak vymanit Českou televizi z vlivu politiků. Na to jasnou odpověď nemám. Politický vliv zde bude asi vždy. Otázkou zůstává, jak ho omezit. Cestou je třeba transparentnější řízení televize, nebo na straně politiků zavedení registru lobbistických kontaktů, tak jak ho provozují Piráti. Například primátorka Krnáčová takový registr Pirátům přislíbila právě na prknech České televize. Ruku na to?

Ředitel Dvořák to ovšem se svým vyjádřením přestřelil. Na svém Facebooku jsem na něj demagogicky reagoval zhruba takto: “A po dosažení plnoletosti si každý občan ze zákona musí zakoupit dálniční známku. Této povinnosti je zproštěn automaticky po dosažení věku 77 let. Dává vám to smysl? Ne? No a.”

Česká televize, respektive její vysílání, je veřejná služba. O tom není sporu. V momentě, kdy oligarchové ovládají většinu mediálního prostoru, by měla její úloha naopak růst. Financovat ji formou poplatku, resp. další daně, pokud akceptujeme, že se toto měnit nebude, by měl však pouze ten, kdo ji konzumuje a v ideálním případě pouze ten, kdo je s její činností spokojen. Občan nemá žádnou šanci chování či programovou skladbu ČT ovlivnit, platit jí však musí. Například v éře karlovarské Mattoni televize jsem se poplatky zdráhal platit i já…

V této souvislosti se mluví o vyváženosti zpravodajství ČT, v horším případě zaznívají z řad kritiků i hlasy, že ČT zavádí protiruskou propagandu. Jak se vám to jeví? A obecněji vzato jako člověk, který sleduje internet - dá se podle vás v médiích vypozorovat nějaká výrazná propaganda?

Víte, nedávno jsem někde zaslechl, že televize tak trochu musí hájit národní zájmy… Divné. Nic samozřejmě nemůže být úplně objektivní. Ohledně nevyváženosti zpravodajství jsme si opakovaně stěžovali na Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Ačkoliv nám vadily konkrétní a zdokumentované faux pas, většinou se nic nestalo. "Jsme si vědomi pochybení a redaktoři budou poučeni." Stejné chyby se pak za nějaký čas znovu opakovaly.

Televize, která před volbami ani dle svého kodexu nemůže pozvat do pořadu odborníky, pokud tito náhodou zároveň někde kandidují, se ohání tím, že všechny kandidující subjekty musí dostat stejný prostor. Pokud neřeším, že vládnoucí strany v té době vystupují z logiky věci v primetime zpravodajských relacích, protože se běžné dění a každodenní politika jaksi nezastaví, není televize schopna doložit, kolik tedy toho prostoru je. Nemají to ani zmapované, ale všude tvrdí, že to je vyvážené. Takzvané super debaty, kam jsou vybrány podle stále prapodivnějšího klíče různé strany na úkor jiných, není diskriminační? Co v debatě před volbami dělala Strana práv občanů Zemanovci, která ve volbách zcela vyhořela? Prý tam byli pozváni na základě nezávislého průzkumu. Nebrečím nad tím nějak extrémně. Piráti párkrát televizní losovačkou do těchto pořadů propadli, ale co další strany? Svobodní? Občané.cz? Poslední "Moravec" dost často určuje výsledky voleb. U Zemanovců a Bobošíkovců naštěstí ani "Moravec" nepomohl. C´ la vie. Znepokojující je i to, že do veřejnoprávního prostoru zcela neotřele pronikají soukromé subjekty a dělají si tam reklamu. Když vynechám dříve zmíněnou Mattoni, tak mě jen namátkou napadá třeba:

Seznam - Události  ČT (2013)  - Pavel Bláha chce se svou snoubenkou v zimě odjet na dovolenou do tepla a zájezd objednává na stránkách Sdovolená.cz. PB je zaměstnanec marketingového oddělení Seznamu a reportáž je dokonce točena v sídle společnosti.

Raiffeisen Bank - srpen 2013 – Česká televise odvysílala reportáž o stavebním spoření. Paní Eva v ní chválí výhody spoření.  Eva je ředitelkou ve společnosti Raiffeisen a celou dobu drží v ruce žluté desky s nezaměnitelným logem firmy.

Když už jsem původem z Jablonce nad Nisou, nelze opomenout třeba Jablotron.

Listopad 2013 - reportáž České televize o tom, jak se zabezpečit proti krádežím. „Majitel domu“ ukazuje zabezpečovací techniku. Muž je manažerem Jablotronu,  firmy vyrábějící alarmy.

Pak věřte zpravodajství z politického světa.

Dočetl jsem se, že jste byl pozván v rámci festivalu Jeden svět na promítání a následnou debatu k dokumentu Citizenfour o příběhu Edwarda Snowdena. Piráti jeho činu tleskají. Můžete prosím vysvětlit proč?

Za pozvání jsem byl velmi rád a chtěl bych pořadatelům z Člověka v tísni poděkovat. Je to jednoduché. Veřejnost má právo na informace a stejně tak právo na soukromí. Pokud dochází k něčemu protizákonnému, a to je navíc pácháno se souhlasem nebo dokonce na příkaz zvolených zástupců, kteří původně dostali od lidí důvěru vést a řídit věci veřejné, je oznámení takové skutečnosti, vynesení informace či upozornění na nepravosti, navíc s vědomím toho, že jsou důsledky takového činu často tvrdě trestány z pozice síly a moci, hrdinstvím. Tleská-li národ svým olympionikům, měl by tleskat i lidem, kteří daleko důležitější činy v zájmu „vyššího dobra“, z morální povinnosti, nebo třeba pro osobní slávu, vykonají. Důvody jsou přeci irelevantní. Edward Snowden ukázal světu, o co se opírá údajný mezinárodní boj proti terorismu. To, co sice všichni jakoby věděli, se najednou přesně pojmenovalo a bylo podloženo důkazy. Soukromí neexistuje. Občané jsou špehováni. Zpravodajské služby nikdo nekontroluje. Občanská práva jsou porušována. Díky Edovi, tak se sám ve filmu nazývá, už lidé, kteří na masivní sledování upozorňují, nejsou označováni za paranoiky. Smutné je, že se po takovém činu velmi často média buď samovolně nebo na příkaz zaměří na samotnou osobu „whistelblowera“ a řeší jeho motivaci či morální právo na jeho čin, namísto toho, aby se jak média, tak lidé či policie zabývali samotným meritem věci, tedy informacemi, které se neměly dostat na světlo denní, ale dostaly. Málokdo pak sleduje, jaké z toho byly vyvozeny důsledky. Z kauzy PRISM a NSA zatím žádné. V Německu běží související soudy. Jinak se vlastně nic nestalo (sic!).

100 dní vlády pražské koalice jste na facebooku vtipně okomentoval: "Transparentnost před volbami hlásala nejedna partaj. Realita? Kecy, prdy, beďary." Co vám konkrétně vadí?

Je toho celá řada. To, že se předvolební sliby neplní, je u nás standard. My se snažíme plnit náš program, nehledě na výsledky voleb a na to, zda jsme či nejsme v předvolebním období, i když jsou Piráti v nějaké kampani prakticky nepřetržitě (momentálně například boj s TTIP nebo třeba příprava protiargumentů na Babišovu EET). Na magistrátě se to jenom ukazuje více, protože díky našim čtyřem zastupitelům víme přesně, jak který papírový bojovník za transparentnost vystupuje či argumentuje v reálu. Víte, že třeba Jakuba Michálka v reakci na jeho požadavky na zveřejňování platů zvolených zástupců označili lidé z ODS na jednání za fízla? Rozpadem odboru informatiky se IT zakázky dostaly do rukou ještě těch méně povolaných. Všechno se zase zaplatilo téměř ve stejné výši. Kontrolní výbor vede fakticky ODS. Ta ODS! Granty na sport bude rozdělovat odsouzený podvodník Březina. Mám pokračovat?

Naším zastupitelům se však z opozičních lavic poměrně daří. Rozplétají „gordický“ uzel ohledně Bémovy a Hudečkovy OpenCard. Snaží se prosadit opatření proti vendor lock-inu na IT zakázky (závislost na jednom dodavateli). Předkládají návrhy. Holt je to práce těžší, než kdybychom kývli na lákačku „novým“ hnutím a šli s nimi do rady, nebo ve volbách v Praze měli takové super výsledky, že bychom byli hlavními hráči tak, jak je to v Mariánských Lázních.