The Washington Post získal odposlechy, ze kterých plyne, že Zelenskyj uvažoval o zničení ropovodu Družba, který vede i do České republiky nebo přemýšlel nad útoky na ruském území a obsazení ruských vesnic u hranic s Ukrajinou. K tomu nakonec nedošlo, ale co to vypovídá o situaci? Může něco znamenat i to, že to vyšlo právě v tomto americkém deníku?

Ke všem informacím tohoto typu je potřeba přistupovat s velkou obezřetností. Zejména pokud se to objeví v těchto mainstreamových médiích, protože ta velmi opatrně referovala o tom předchozím úniku. Do toho nevíme, jestli toto je součást těch dřívějších úniků informací, nebo jde o něco nového. Předchozí úniky byly oficiálně komentovány, tvrdilo se, že to obsahuje zaváděcí informace a teď zase přišlo toto. Takže jde o nový únik z amerických zdrojů? Nebo je to ještě z toho původního a teď to teprve vydali? Toto prostě nevíme a není mi to zcela jasné.

Z druhé strany je zřejmé, že se Ukrajina snaží do tohoto konfliktu mnohem intenzivněji zatáhnout ostatní. Na tom není nic překvapivého a jde o ukrajinskou strategii, kterou praktikují už nějakou dobu. Cítí, že na to mají nárok, protože se do konfliktu napřed nechali tlačit Brity a Američany a teď pochopitelně cítí, že jim docházejí síly. Z ukrajinského úhlu pohledu logicky požadují, aby Západ zintenzivnil dodávky veškerého potřebného materiálu. Nejsnadnější cesta zintenzivnění je eskalace konfliktu. Ukrajina na to logicky hraje a tento únik by to potvrzoval, jakkoli nevíme příliš mnoho o jeho věrohodnosti. 

A znamená tedy něco, že zpráva vyšla právě ve vlivném Washington Post?

Může to být náhoda, může jít o boj různých skupin ve Washingtonu, kdy některé by se chtěly z konfliktu stáhnout, jiné chtějí pokračovat. Lze říci, že američtí příznivci stažení z účasti na konfliktu by tímto únikem mohli chtít ukázat, že se ze Zelenského stává docela nebezpečný vazal, který by mohl napáchat škody. Takto si to určitě lze představit. Znovu chci podtrhnout, že to jsou spekulace.

Dlouho se mluví o ukrajinské ofenzívě, všichni na to čekají. Zároveň slyšíme náznaky, že pokud se to Ukrajincům nepovede, bude to pro ně začátek konce. O tom dokonce mluví i prezident Pavel.

Když si vyhodnotíme informace, které kolem toho všeho obíhají, tak lze zaznamenat jednoznačné tlumení jakéhokoli očekávání ze strany oficiálních zdrojů s tím, že není jisté, zda jsou Ukrajinci na ofenzívu vůbec připraveni. Ofenzíva byla dlouho oznamována, můžeme říci i propagandisticky využívána a pak se začalo říkat, že je potřeba se na ni lépe připravit. Situace je poměrně nepřehledná. Jediné, co jsem výrazně zaznamenal, bylo tlumení jakýchkoli očekávání od ukrajinské ofenzívy ze strany Západu.

Zelenskyj byl ve Francii a Německu, s Macronem se před kamerami objímali, přitom je známo, že Francie je spíše skeptická v tom, že by Ukrajinci mohli vyhrát. Jak to čtete?

Francie se nechala určitým způsobem zatáhnout na pozice, které jí nejsou vlastní. Mnohem víc přejala mnohem atlantičtější pozice než bylo v případě Francie zvykem. V případě Macrona to zase tolik nepřekvapuje, protože jde o člověka, který byl v dobách působení ve funkci ministra odpovědný za hospodářství, nositel amerického vlivu a podílel se na velmi kontroverzních privatizacích. Pokud čas od času pronese nějakou větu, která by měla připomínat de Gaulla, je to čisté PR, za kterým se většinou neskrývají konkrétní kroky francouzské diplomacie. 

Zelenskyj teď využívá času, jezdí po Evropě a pokouší se přesvědčit čím dál víc váhající lídry, že jeho podpora má nadále cenu. Dobře ví, že jakmile západní podpora Ukrajiny oslábne, on sám skončí. Jeho postavení na Ukrajině stojí a padá s podporou Západu. Američané dávají stále víc najevo, že finanční podporu pro Ukrajinu očekávají především z Evropy. Možná i toto je součástí aktuálního úsilí a třeba mu Američané sami říkají, že se musí Evropany snažit přesvědčovat sám. Evropa zatím tuto hru hraje, v Cáchách dostal dokonce cenu Karla Velikého, teď se vydal do Velké Británie a pokračuje ve svém turné přesvědčit Evropu, aby od něj nedala ruce pryč.