Je skutečně změna třeba?
Zaprvé je potřeba nechat si nostrifikovat vzdělání, kterou provádí Ministerstvo školství, ale to je celkem snadné. Pak zvládnout aprobaci. A tady nastává peklo. Písemnou zkoušku by nezvládl podle mě ani odborník-rodilý mluvčí. Praktickou část musíte absolvovat pouze na akreditovaném pracovišti, kterých je málo. A to do jednoho měsíce, jinak musíte písemnou zkoušku opakovat. Ústní zkouška obsahuje otázky formou chytáků, jsou v ní vícevariantní možnosti odpovědí. To jsou faktory kdy i Čech znalý jazyka má problém otázku pochopit, natož odpovědět správně.
Můžete být konkrétnější?
Dnes dostanou lékaři 120 otázek, kdy každá otázka má 4 odpovědi a správná může být 1, 2, 3 nebo všechny čtyři. Otázky jsou psány formou chytáků. Dělají se pouze v češtině. V jiném jazyce ne. A těchto sto dvacet kvízových otázek máte zvládnout do šedesáti minut! To považuji ze strany komory za šikanózní jednání. A kladu si otázku, zda jí jde o poskytování dostupné lékařské péče, nebo obhajobu vlastních kšeftů.
Šéf ČSK, Roman Šmucler tvrdí, že není problém, aby si pacient dojel za ošetřením do spádového města.
To je absurdní! Proč tedy VZP nabízí v lokalitách bez zubařů půl milionu. Proč, jako v mém případě, mi město, ve kterém působím, zrekonstruovalo ordinaci za další milion? Proč mám registrovaných na 1.200 pacientů? Vezměte si, že v Česku jde každý rok do důchodu 200 zubařů. To znamená ukončení péče pro zhruba 300.000 osob!
…to se prezident České stomatologické komory mýlí?
Jak se mýlí, nebo co svými kroky sleduje, nemohu posoudit. Nedostatkem odborné stomatologické péče dnes trpí především senioři, kteří tyto zákroky (z principu vyššího věku) potřebují nejvíce. Současně se ukazuje, že pro ně začíná být ošetření finančně nedostupné. Ale nejen pro ně. Na opačném pólu jsou děti. Pak to dopadá tak, že obě tyto skupiny nadužívají zubní pohotovosti. U dětí je situace o to horší, že zanedbávání pravidelné péče o chrup může vést k jeho nevratnému poškození.
Jaké by tedy vás mělo být řešení této situace?
Myslím, že novela jde správným směrem a postoj např. paní senátorky Jitky Seitlové, která zjednodušení podmínek přiznání odbornosti pro zahraniční zubaře prosazuje, velmi oceňuji. Nějaké další úpravy bych však ještě viděl. Navrhoval bych princip jako v autoškole. Lékaři by se mohli učit z širšího souboru odborné látky např. 1000 všech možných otázek a z toho pak bude test, kde těch „známkovaných“ například nějakých 120. Variantou by tak byly třeba otázky i v rodném jazyce nebo třeba v angličtině, aby se ověřilo, že je lékař opravdu znalý problematiky a pak zkouška z češtiny, která by byla zaměřena na základní komunikační znalosti.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Výborný