Kritizujete proticovidová opatření. Na facebooku jste napsal, že se má bojovat s covidem, a ne s lidmi. Jak to myslíte?

Čím víc výjimek uděláte v systémovém opatření, tím víc ho rozbijete. Zavřeli jsme na jednu stranu školy úplně plošně, pak jsme řekli, že některá děcka mohou na praktickou výuku. Potom jsme dokonce udělali pracovní povinnost pro zdravotní školy, pro vysoké školy. Následně jsme zjistili, že máme nezletilé děti ze zdravotnických škol v první linii. Ptám se tedy, když některé děti mohly být v první linii a přijít dokonce do kontaktu s těmi pacienty, proč se nemohly ve škole učit předměty, které mají?

Tady je třeba upozornit, že i když jste profesí letecký záchranář a byl jste i šéfem krajské záchranky, nyní učíte na střední zdravotnické škole, takže toto vidíte zblízka...

Ano. Člověk se prostě ptá, proč tam můžou a tady nesmí. Byly státy, které školství tak neutáhly. My jsme šli touto cestou. Myslím, že to nebylo dobře proto, že se vymýšlejí výjimky výjimek. Má se říci A nebo B, a ne udělat něco napůl. Pak se systém začne hroutit. Myslím, že ty kroky nebyly úplně nejlepší.

Studenti a studentky střední zdravotnické školy ovšem oproti jiným byli ve specifické situaci...

Zdrávky měly tu výjimku, že mohly a pak dokonce měly pracovní povinnost. Nic bych proti tomu neměl, ale v tu chvíli jsme zdrávky mohli nechat fungovat v nějakém jiném režimu. Trošku dostalo zabrat teoretické vzdělávání, které je tam potřeba. Když pošleme začínající druháky na praxi, tak oni nemají k ničemu kompetenci a je to pro ně nová praxe. Hodili jsme je do vody, aby plavali. Oni plavat uměli. Za to patří poděkování učitelům, učitelkám ve zdravotnických školách. Myslím ale, že děti mohly v některých případech do školy chodit dál. Vzdělání po internetu není to pravé ořechové, a jestli jsme takto prošvihli rok a půl, tak se nám to může někdy vrátit.

V covidovém období se vynaložilo hodně peněz navíc. Nemá vaše strana obavy, že je nyní zaplatí ti nejchudší, respektive chudší?

Samozřejmě že všechny státy, které byly nuceny k restrikcím, tak u nich šel státní rozpočet do minusu. Jak se to nahradí? Víme, že ročně nám uteče 300 miliard do zahraničí od firem působících v České republice. Kdyby se změnila legislativa tak, že kdo chce v Česku podnikat, bude v Česku danit, tak se z toho problému za pár let dostaneme. Otázkou je, jestli politické strany, které teď mají vysoké preference, dokážou překročit vlastní stín.

Vypadá to, že ve volbách vyhrají strany napravo od vás. Ať už jde o obě koalice, nebo kdyby se hnutí ANO nakonec po volbách domluvilo s někým z nich. Nemáte z toho obavy, že to dolehne na lidi sociálně slabé?

Každý je svého štěstí strůjcem. Co volič zvolí, to bude mít. Voliči by si měli uvědomit, že pokud jde o kraje, hnutí ANO už tady v pravicových koalicích bylo. Takže pro nás nebude překvapením, když to dají dohromady se Spolu či s někým, na koho teď nadávají. Politika je umění možného. Andrej Babiš chce vládnout, takže bych se nedivil, kdyby se třecí plochy mezi ním a některými pravicovými stranami utlumily a byla tady pravicová koalice. Je jasné, že čím víc doprava to bude, tím víc to budou odnášet středně a nízkopříjmové skupiny obyvatel. Pravice peníze, které scházejí po covidu, hodí na lidi dole. Což si lidi uvědomí až potom, za rok, za dva. Můžou pak sice být předčasné volby, ale ztratí se dva roky a ekonomika se bude znovu rozhýbávat. Pamatujeme si, že za pravicových vlád byla desetiprocentní nezaměstnanost. Něco se tady určitě změnilo. Lidi asi rychle otupí, nevnímají, co bylo.