Jak jste spokojen s rozpočtem, který Fialova vláda Poslanecké sněmovně předložila?

Zastávám názor, že státní rozpočty mají být (pokud možno) vyrovnané anebo přebytkové. Snižování schodku rozpočtu vítám, ale nechápu, proč se neprojednával ve Sněmovně návrh státního rozpočtu zpracovaný předchozí vládou standardně v závěru loňského roku, když rozdíl ve výdajích oproti minulému rozpočtu činí pouhých 1,79 % (34,5 miliardy korun). Většinu z těch 34 miliard chce vláda ušetřit na nepedagogických pracovnících, policistech, hasičích, vojácích, dále snížením plateb za státní pojištěnce ve zdravotnictví, snížením slev na jízdném pro studenty a seniory a seškrtáním investic.

Současná vláda si přitom vytvořila tři nová ministerstva a zřídila pro ně dalších 74 pracovních míst na Úřadu vlády a zároveň v rozpočtu navýšila finanční prostředky v kapitole Úřadu vlády o půl miliardy.

Jak na vás zatím působí ministr financí Zbyněk Stanjura?

Pan ministr Stanjura vystupuje sebevědomě, jak je jeho zvykem, ale na hodnocení je ještě příliš brzy. Pravda je, že sliboval bombastickou změnu struktury rozpočtu, která se nekoná, a jde pouze o kosmetické úpravy.

Jak velkým problémem je podle vás narůstající inflace? A máme nějaké politické možnosti, jak ji zpomalit?

Máme tu největší energetickou krizi v novodobé historii. Domácnosti drtí vysoká inflace a skokově zvýšené úroky hypoték. Ovšem vládní návrh státního rozpočtu s žádnou plošnou a účinnou pomocí pro občany nebo živnostníky nepočítá. Místo toho jsou lidé posíláni škemrat o almužnu na úřady práce. Jiné evropské státy přijímají plošná opatření, doplněná těmi adresnými, ke zmírnění dopadu inflace a růstu nákladů na bydlení.

Ožehavým tématem jsou ceny energií. Sousední země hledají možnosti systematické úlevy, naše vláda nic takového nedělá a hovoří o „adresné pomoci“, která se redukuje na možnost požádat si o příspěvek na bydlení. Je to podle vás správně?

Vláda se snaží vytvořit iluzi, že vysoké ceny energií jsou problémem pouze nějaké chudiny, ale proboha, dopadá to i na střední třídu. Energie na bydlení nejsou luxusní zboží, nemusíme je zdaňovat nejvyšší sazbou DPH (21 %), to je nesmysl. Je třeba odpustit DPH do července a pak energie přeřadit do pětiprocentní sazby DPH. Stejně tak nesmyslně zdaňujeme vysokou sazbou DPH (15 %) základní potraviny.