Proč jste se rozhodl kandidovat do zastupitelstva Zlínského kraje? Uvažoval jste o své politické dráze již někdy v minulosti? Byl nějaký zásadní impulz, který vás přiměl zapojit se do krajských voleb?
S myšlenkou zapojení se do politického dění jsem si pohrával již během svého působení ve vedení univerzity. Spolupráce mezi univerzitami a samosprávami má velký potenciál, což může být prospěšné pro nás všechny. Úspěch jakékoliv spolupráce je však podmíněn odhodláním, schopnostmi a pílí všech zapojených partnerů. Jsem odhodlán využít své zkušenosti a rozvíjet tuto spolupráci i z druhé strany. Není mi jedno, jakým směrem se bude náš kraj vyvíjet, a chtěl bych přispět k jeho rozvoji.
Proč jste se rozhodl právě pro HLAS? Nebylo by pragmatičtější se zapojit do kandidátky nějaké zavedené, velké politické strany?
Anketa
Kdyby Česká televize zítra zcela a bez náhrady zanikla a přestala vysílat, chyběla by vám?
2%
94%
3%
hlasovalo: 17103 lidí
Na čem zásadním je postaven váš volební program? Co konkrétního byste chtěl ve Zlínském kraji změnit?
Program HLASU je komplexní a myslí na všechny oblasti rozvoje našeho kraje. Já bych chtěl zdůraznit oblast provázanosti jednotlivých segmentů vzdělávacího systému ve Zlínském kraji s praxí. Tato reforma bude nezbytná. Velká pozornost by měla být věnována využívání veškerých dostupných dotačních programů z národních i evropských fondů. V neposlední řadě je třeba zmínit posilování bezpečnosti – fyzické, kybernetické, sociální i environmentální. Náš kraj musí být i v budoucnu bezpečným místem pro život všech generací.
Máte konkrétní představu, čemu byste se chtěl vy osobně věnovat v rámci Zlínského kraje? Je to jen školství, nebo jsou to také další krajské agendy?
Vzhledem k profesní specializaci bych se chtěl soustředit na školství. Odborně jsem schopen pokrýt také oblasti strategického rozvoje, dotačních projektů a životního prostředí.
Jak vám mohou pomoci vaše dosavadní akademické zkušenosti, především pak to, že jste byl rektorem UTB Zlín?
Domnívám se, že výhodou by mohla být odbornost a manažerské zkušenosti. Mnohokrát jsme slyšeli, že spolupráce univerzity s krajem je klíčová. Také je však často zmiňována jistá míra nekompatibility akademického prostředí s praxí. Má detailní znalost akademického prostředí, financování a rozhodovacích procesů v oblasti vysokého školství může pomoci zvýšit smysluplnost, a především efektivitu takové spolupráce. Zkrátka, kraj bude schopen zadávat jasné, měřitelné a splnitelné požadavky či návrhy i pro spolupráci s vysokými školami.
Fotogalerie: - Proti Pentalandu
Na druhou stranu s politikou či fungováním zastupitelstev nemáte doposud žádnou reálnou zkušenost. Nemůže to být vaše nevýhoda?
Nebude to spíš výhoda? Během svého působení na pozici prorektora a později rektora jsem měl možnost jednat s představiteli obcí a krajů, s ministry, velvyslanci či prezidentem republiky. Podílel jsem se na formování inovační strategie kraje, na formování koncepce vysokého školství a výzkumu a vývoje v ČR. Na univerzitě stále aktivně působím v Centru polymerních systémů. Koordinuji národní centrum kompetence, jehož členy jsou výzkumné organizace i firmy. Rozhodovací procesy v akademickém prostředí jsou v mnohém obdobné jako v samosprávě.
Pokud budete v krajských volbách úspěšný, znamená to, že omezíte či ukončíte vaše působení na akademické půdě?
V této chvíli mohu slíbit pouze to, že bych pro kraj pracoval s plným pracovním nasazením. Ti, kteří mě znají, vědí, že to tak bude.
Když zůstanu u školství, v jaké kondici je podle vás vzdělávání ve Zlínském kraji? Kopírujeme stav v celé republice, nebo je náš kraj přece jen v něčem specifický?
Anketa
Věříte státním institucím České republiky?
3%
0%
2%
95%
hlasovalo: 20286 lidí
Jaké jsou podle vás největší výzvy, které má před sebou vzdělávání a školství ve Zlínském kraji?
Zvýšit relevanci vzdělávání pro naplňování strategických cílů našeho kraje. Tato na první pohled obecná věta v sobě nese velký kus práce v podobě přehodnocení stávajícího systému středoškolského vzdělávání ve Zlínském kraji, zapojení obcí, praxe a široké veřejnosti. Bude to hodně o komunikaci, vysvětlování, a hlavně odvaze opustit zajeté koleje a něco změnit k lepšímu. Příkladem nám mohou být sousední kraje. V tomto nám trochu ujel vlak a musíme se pokusit jej dohnat a naskočit na něj.
Často se mluví o malém zájmu o technické vzdělávání a o tom, že firmám chybějí a v budoucnu budou ještě více chybět zaměstnanci především v oblasti strojírenství, kde dnes pracuje více než 90 tisíc lidí…
To je bohužel pravda. Nízký zájem o technické vzdělávání v kombinaci s demografickým vývojem představuje pomyslný smrtící koktejl pro tradiční průmysl. Začíná to opět u oblasti školství. Navazovat musí podpora zavádění automatizace a pokročilých technologií. Ty sice nejsou univerzálním lékem, mohou však alespoň částečně zmírnit náraz. Jedná se o komplexní záležitost. Jisté však je, že na jakýchkoliv opatřeních ze strany kraje musí být shoda napříč politickým spektrem. Nelze budovat rozvoj čehokoliv s vizí do konce funkčního období.
Zlínský kraj má ve své přímé kompetenci pouze střední školy, ale pro změny, o kterých mluvíte, je třeba zapojit celý vzdělávací řetězec. Máte plán, jak toho docílit?
Střední školy jsou důležitým, ale ne jediným segmentem vzdělávacího systému. Koordinované propojování vzdělávacího systému je nezbytné. Velkou výzvou bude komunikace s obcemi a vedením základních škol a také s rodiči. Už zde musejí být zapojeni zástupci praxe a terciárního stupně vzdělávání. V současné době existuje návrh strategie, jak toho dosáhnout. Naším úkolem bude revize této strategie a její implementace v co nejkratším čase.
Často se mluví také o tom, že právě Univerzita Tomáše Bati, její rozvoj a postupné navyšování počtu jejích studentů může být předpokladem pro budoucí rozvoj celého kraje. Souhlasíte s touto úvahou? V čem konkrétním by se to podle vás mohlo projevit?
Je nezbytné uvést, že financování veřejných vysokých škol má svá pravidla, která již dávno nejsou založena na přímé úměře mezi počtem studentů a institucionálním příspěvkem na uskutečňování akreditovaných studijních programů. Já osobně razím názor, že kvantita musí jít ruku v ruce s kvalitou. Jinými slovy, počet studentů je bezesporu důležitý ukazatel, ale je třeba se zamýšlet i nad jejich kvalitou, stejně jako kvalitou vzdělávání a provázaností s potřebami společnosti, resp. praxe.
Veřejnost vás zná především jako emeritního rektora a akademika. Ale prozraďte nám o sobě něco víc. Co děláte ve volném čase?
Volný čas věnuji rodině, fitness a občasné jízdě na motorce. Libí se mi vlaky a rád cestuji hlavně po lokálních tratích. Občas vařím, protože mi to připomíná práci v chemické laboratoři, a příležitostně také musím žehlit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
