V Řecku nejde o nějaké dluhy, je to opravdová třídní válka. Ekonom promlouvá o alternativách kapitalismu, které by současné dění mohlo objevit

11.07.2015 9:56 | Zprávy

CIVILIZACE A MY Ekonom Vít Klíma na svém blogu slibuje čtenářům, že jim bude nabízet alternativy ke kapitalismu. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hovoří člen občanské iniciativy ProAlt, která vznikla z odporu k vládě Petra Nečase, a také bývalý kolega mnohých polistopadových politiků z Prognostického ústavu, především o samosprávě a přímé demokracii, což by měl být nový politický model řízení společnosti. Dění kolem Řecka podle něj vůbec není o splácení dluhů, ale o třídní válce mezi pravicí a levicí.

V Řecku nejde o nějaké dluhy, je to opravdová třídní válka. Ekonom promlouvá o alternativách kapitalismu, které by současné dění mohlo objevit
Foto: thinkstock.com
Popisek: Uliční nepokoje, ilustrační foto

Na svém blogu píšete, že budete čtenářům nabízet alternativy ke kapitalismu. Ukázalo se během sedmi let od vypuknutí velké krize, kterou odstartoval krach amerických bank, o kapitalismu jako ekonomickém systému něco nového?

Ukázalo se jedině to, že kapitalismus přešel ze stadia průmyslového a výrobního do finančního, které je mnohem ničivější. Dříve byly krize opravdu z nadvýroby výrobků a služeb, kdežto tahle krize byla z nadvýroby peněz. O to víc byla zničující a nebezpečnější. Čím dál větší množství peněz se vkládá do nejrůznějších bublin, ať už jsou to bubliny v akciích, nemovitostech nebo v dluhopisech, a pak začínají kolabovat celé státy. Krize jsou pak celosvětové, už to není omezené světadílem, a proto přicházejí i celosvětové protesty typu Occupy Wall Street. Pozitivní na tom je, že se začínají hledat alternativy co s tím nejen na jednom kontinentu, ale na všech.

Ale o jakých alternativách se dá uvažovat? Vždyť to, co mělo kapitalismus údajně nahradit, skončilo před čtvrtstoletím rozpadem socialistického bloku a reálně se nic jiného nerýsuje.

Východiskem mohou být samospráva a přímá demokracie. Samospráva na úrovni zemí, regionů až po obce s přímou demokracií. Samospráva a přímá demokracie je nový politický model řízení společnosti. Přímá demokracie má více vrstev. Jednak je politická a jednak je ekonomická. Ekonomická demokracie je hodně důležitá, a přitom se o ní vůbec nemluví. Dám její příklad na tunelu Blanka v Praze. V samosprávě by byl tenhle projekt předložen Pražanům a ti by se vyjadřovali, zda s tím souhlasí nebo ne, protože to je projekt, který může Prahu ekonomicky položit. Lidé by také měli v přímé demokracii nebo v samosprávě i právo ekonomického veta včetně kontroly rozpočtu.

Jak byste se vypořádal s námitkou, že přímá demokracie s sebou nese vyšší náklady?

Vždyť dnes máme všichni mobil nebo internet. Když každý dostaneme identifikační číslo, tak se můžeme přihlásit a říci ano, ne, souhlasím, nesouhlasím. Jde o to, jestli tu musí být zastupitelská demokracie, která vychází z toho, že lidé jsou blbí, tak musejí zvolit nějakou elitu, která bude rozhodovat za ně. Ale pakliže si řekneme, že lidé nejsou tak blbí, můžeme přejít na přímou demokracii. Samozřejmě by bylo optimální, kdyby byli lidé aktivní a super vzdělaní, čehož ale nikdy nedosáhneme, dokonalé to nebude nikdy.

Není představa o přímé demokracii přece jen příliš utopická?

To se teprve ukáže, ale nějaká alternativa ke kapitalismu být musí. Vždyť kapitalismus je výhodný prakticky jen pro jedno procento nejbohatších, což je dlouhodobě neudržitelné. Systém, který je výhodný pro jedno procento populace, je dlouhodobě neudržitelný, protože se těch 99 procent začne bouřit. Lidé si musejí sami začít rozhodovat o svém osudu, ne aby to za ně dělal někdo jiný. Buď se to vyvine jako v Řecku v demonstrace, nebo to může skončit i revolucí. Kdyby to mělo jít zespoda, tak je tady zajímavý jev, že chudoba je lepší sdílená. To znamená, že se může najít skupina chytrých lidí ve městě, na vesnici, která si řekne, že proti tomu bude bojovat, zavede se vlastní měna, lokální, ta třeba funguje na Šluknovsku, a uděláme si lokální ekonomiku.

Copak by se ti mocní, kterým se svět přes zastupitelskou demokracii svět lépe ovládá, jen tak vzdali své moci?

Nic není definitivní. Máte tu faktor generační, kdy se ta moc změní. Uvedu konkrétní příklad. Andrej Babiš jako první generace dá dohromady majetek. Kdo může říci, že třetí generace Babišů ho zase nerozfrcá?

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Kdo stanovuje, kolik se bude platit za jednoho migranta?

A to bude každá země platit stejně? Protože co si budeme nalhávat, co je pro nás půl milionu, není to samé, co to je třeba pro Němce. A to je už definitivní, že se bude za nepřijetí platit? Nedá se s tím ještě něco udělat? A kdo bude určovat, kolik a jaké migranty máme přijmout?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vidlák: Bojte se Trumpa, darmožrouti. Zažijete dezolátské peklo

9:04 Vidlák: Bojte se Trumpa, darmožrouti. Zažijete dezolátské peklo

VIDLÁKŮV TÝDEN Mají se „lepší lidé“ bát Donalda Trumpa? „Oni se bojí oprávněně. Trump těm ‚šikovným‘…