Hojně diskutovanou záležitostí jsou nyní rodičovské příspěvky. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová po vlně nevole od nastávajících matek otočila a nyní navrhuje, aby se zvýšený příspěvek vztahoval i na matky s dětmi do čtyř let věku. Jde o rozumný krok? Může si státní pokladna takový výdaj dovolit?

Státní rozpočet hospodaří s více než 1 500 miliardami korun. Navrhovaná opatření zvýší výdaje státního rozpočtu o méně než 1 procento výdajů. Jinými slovy v případě, že se prioritou rozpočtu stane podpora seniorů a rodin s dětmi, tak je možné tato opatření profinancovat. Odvrácenou stranou téže mince je však skutečnost, že jiné skupiny osob na tato opatření doplatí. Pravděpodobně se bude jednat o lidi v produktivním věku, kteří jsou bezdětní nebo své děti již vychovali.

Může návrh Maláčové výrazně podpořit porodnost, nebo jde o nekoncepční a populistický krok? Ptám se proto, že ministryně financí Alena Schillerová v poslední době spíše hledá cesty, jak v rozpočtu nějaké prostředky ušetřit.

Výrazné zvýšení porodnosti neočekávám. Je však nutné zdůraznit, že lidé, kteří se rozhodnou mít děti jen kvůli vyššímu rodičovskému příspěvku, by raději žádné děti mít neměli. Rodičovský příspěvek by neměl být motivací pro zakládání rodiny, měl by sloužit jako pomoc rodinám, aby jeden z rodičů nemusel chodit do práce a mohl se starat o své dítě v době, kdy ho nejvíc potřebuje.

Další novinkou je 900 korun navíc pro důchodce od příštího roku. Vzhledem k rychlému růstu průměrné mzdy se zdá, že jde o potřebný krok. Postupuje valorizace důchodů dostatečně rychle, nebo jsou senioři těmi, kdo de facto na rychlý ekonomický růst posledních let doplácí?

Současné tempo růstu důchodů je z ekonomického pohledu dlouhodobě neudržitelné. Je více než pravděpodobné, že v příštích letech se tempo růstu důchodů bude snižovat nebo budou zavedeny jiné restrikce v rámci důchodového systému. Nedivil bych se, kdyby se opětovně otevřela otázka růstu věku odchodu do důchodu.

Obecná míra nezaměstnanosti v ČR činila za 4. čtvrtletí roku 2018 podle předběžných dat ČSÚ pouhá 2 procenta. Jde o anomálii, nebo můžeme čekat, že český pracovní trh bude i nadále trpět silným nedostatkem uchazečů?

Jde o anomálii, která však může ještě nějakou dobu přetrvávat. Oproti Německu a Rakousku jsou mzdy v České republice výrazně nižší, proto je výhodné přenášet výrobu celé řady produktů z těchto zemí do České republiky. Mzdová úroveň v Česku však rychle narůstá a celková ekonomická situace se zhoršuje. Následkem toho mohou zaměstnanci postupně přicházet o své zcela unikátní postavení, kdy je více volných pracovních míst než nezaměstnaných.