17. listopad 1989 byl pro vás dost významný den. Jak na tu situaci vzpomínáte s odstupem?

Neustále vnímám 17. listopad a celou porážku komunismu jako nejkrásnější okamžik, na který jsem od roku 1968 čekal. To je bezpochyby a jsem rád, že jsem se toho dožil a že jsem k tomu svým malým dílem mohl přispět. Nyní máme už 34 let od pádu komunismu a myslím si, že vedle toho vzpomínání bychom se také měli posunout i k nějaké otevřené, poctivé, sebekritické a celospolečenské diskusi, jak si vedeme jako Česká republika, co se povedlo, co se povedlo i méně, v čem máme mezery a slabiny a také jak slabiny odstranit. Nelze nepřehlédnout, lidé to vidí také v zahraničí, vidí to všichni, že přešlapujeme na místě a vlastně ani z toho místa nevíme, jak se pohnout. Ne náhodou např. označil německý list Die Welt Českou republiku jako Nemocného muže Evropy.    

Já bych si přál, abychom využili výročí nejen na tradiční vzpomínání účastníků, jak se odehrával 17. listopad, ale abychom se byli schopní posunout dál.

TÉMA: LISTOPAD 89 – JE, NEBO NENÍ CO SLAVIT?

Jak jste psal ve své knize, optimismus vám vydržel pouze dva roky a pak jste musel sledovat rozpad Československa, a už jste nenašel stát, do kterého jste se vrátil. Jak tedy hodnotit vývoj, kterým se ubíráme?

Pro mě rozpad Československa byl samozřejmě zklamání, protože jsem se narodil jako Čechoslovák. Vzpomněl jsem si na exily, kdy lidé umírali za Československo. Potom polistopadová revoluce, Vladimír Mečiar na Slovensku bez optání se lidí, referenda, bez jakékoli demokratické legitimity – to bylo zklamání nejen pro mě, ale i pro většinu Čechů a Slováků, a to zklamání se později promítlo i do dalšího vývoje. Z nadšení a radosti tady byla hned dva roky poté první rána.

Někdo vidí devadesátá léta jako obrovský pokrok, obrovský pokrok v budování kapitalismu, jenže ten kapitalismus bez přívlastku, bez jasného poctivého právního rámce také stvořil dnešní nejrůznější hospodářskou kriminalitu, dnešní oligarchy a mimo jiné přispěl také k naprostému kolapsu a pádu Klausovy vlády. Ale o tom všem, celém vývoji za posledních třicet let, bychom měli vést poctivou diskusi, která se bohužel v naší společnosti neděje, nekoná. Pokud si nejsme schopní poctivě vyhodnotit, kde jsme byli úspěšní, kde ty chyby napravit, těžko budeme úspěšní i v té budoucnosti. V lepším případě budeme tak, jako jsme nyní, slabý evropský průměr nebo podprůměr. Nemůžeme z toho vinit ani komunisty, Moskvu ani Brusel, ani nikoho, je to čistě na nás.  

Sledujeme záměrné snižování ekonomiky Česka. ODS už se s tím ani nijak netají. Lidé budou chodit samozřejmě k volbám. Jak odhadujete budoucí koaliční sestavu?

Myslím, že tato vláda bude pokračovat celé volební období v sestavě, jak je doposud, pokud budeme hospodářsky zaostávat, pokud lidé budou cítit, že mají stále méně a méně v peněženkách, že si za své peníze koupí stále méně, tak si nemyslím, že tato současná vláda bude pokračovat za dva roky. Ale jak říkám, jsou ještě dva roky do voleb, budou ještě volby do Evropského parlamentu, příští jaro volby do krajů a do Senátů a volby mnohé napoví také o budoucnosti Petra Fialy, jestli se mu podaří vylepšit pozici ODS a Petra Fialy, anebo pokud volby dopadnou špatně pro ODS a Spolu, lze očekávat, že nejpozději ve volební kampani pro volby 2025 bude Petr Fiala vyměněn.