Proč Petr Pavel uvádí tolik pokřivených informací o své minulosti?

Nevím. Třeba v knize V první linii uvedl listopad 1983 jako datum, kdy se stal kandidátem Komunistické strany Československa (KSČ). Jiné datum však lze zjistit z materiálů, které sám publikoval. Tyto pasáže jsou sice začerněny, ale přes ono začernění prosvítá přesné datum z února 1983. To je diametrální rozdíl. V rozhovoru uvádí, že se do Prostějova dostal ještě před podáním přihlášky do strany, reálně ji podal ještě na škole, aby se do Prostějova dostal. Nicméně na škole si podal přihlášku až v posledním semestru, tedy na poslední chvíli, což rozhodně nebylo obvyklé. Nejaktivnější podávali přihlášky již v prvním semestru, případně ještě před nástupem.

Ostatně naše armáda má v současné době minimálně dvě osoby v generálské hodnosti (nedávno snad i čtyři), které zahájily své vojenské vysokoškolské studium na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda v Bratislavě, a tedy mají charakter politruků. Procento politruků mezi generály se tak nyní výrazně neliší od procenta politruků mezi generály Československé lidové armády v roce 1989.

To si děláte legraci, že?

Nikoli, to je fakt, který si můžete snadno ověřit. Takže členství v komunistické straně bych u Petra Pavla neřešil. Nacházel se v prostředí, kde stranická organizovanost vojáků z povolání přesahovala 95 %. Neneslo mu to žádná pozitiva a sociální jistoty. Na druhou stranu mu to nepřinášelo žádné komplikace, jak v rozhovoru sám uvádí. Komplikace mu prý přinášela jeho prostořekost, což je mi vcelku sympatické, neboť jsem na tom byl podobně.

Řešil bych tedy pouze skutečnost, že realitu z nějakého důvodu znatelně upravoval. Ono datum se dá snadno ověřit, protože kandidátská lhůta byla dvouletá a členem strany se stal na jaře roku 1985.

Zaskočil jste mne spíše tím procentem bývalých studentů politické akademie mezi generály...

Dvě jména bych mohl uvést zpaměti, další generály bych musel hledat, stejně jako přehršel plukovníků. Možná i toto je symptomem onoho neutěšeného stavu naší armády, obecně označovaného jako obrácená pyramida, protože ve vojenském ústředí máme podobné množství generálů a plukovníků jako na podzim 1938. Dnes bychom ale více než milionovou armádu nezmobilizovali, neoblékli a nevyzbrojili.